Závod o návrat na Měsíc (květen 2025)

Michaela Hradilová 7. 5. 2025

„Americká výzva dneška vytvořila lidský osud zítřka. Když opouštíme Měsíc a Taurus-Littrow, odcházíme tak, jak jsme přišli a dá-li Bůh, vrátíme se s mírem a nadějí pro celé lidstvo.“ Více než padesát let po těchto závěrečných slovech velitele Apolla 17 Eugena Cernana na Měsíci mluví politici ve Spojených státech o návratu na Měsíc jako o závodu s Čínou. Senát dal při letošních slyšeních jasně najevo, že chce, aby NASA vyhrála závod s Čínou o přistání dalších lidí na Měsíci. Kandidát na nového administrátora NASA Jared Isaacman napsal v jedné z odpovědí na dodatečné písemné otázky senátorů: „Poslat americké astronauty zpět na Měsíc dřív než naši geopolitičtí rivalové je závod, v kterém nemůžeme riskovat prohru“. Předběhnutí Číny v návratu na Měsíc bylo napsáno jako jeden z cílů administrativy Donalda Trumpa i v předběžném rozpisu rozpočtu NASA na fiskální rok 2026.

Artemis III

Vlevo intertank, který bude spojovat obě nádrže, vpravo vodíková nádrž v prostoru č. 48 budovy 103, 22. dubna 2025
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/

Průběžnému pokroku v návratu na Měsíc v rámci mise Artemis III jsem se doposud věnoval v seriálu Gateway, naposledy v březnovém dílu.

Všechny hlavní díly nosné rakety SLS pro vynesení posádky na misi Artemis III kromě centrálního stupně jsou již na Floridě, nebo jsou v podstatě připraveny na převoz na kosmodrom. Výroba obou nádrží pro centrální stupeň prošla v montážním zařízení Michoud Assembly Facility v New Orleans v poslední době významnými milníky.

V březnu byla v buňce P budovy 131 dokončena aplikace základové barvy na kyslíkovou nádrž. Tato nádrž je na kritické cestě v přípravě centrálního stupně. Je jediným dílem, na který dosud nebyla aplikována tepelná izolace. Dne 26. března byla nádrž přemístěna z buňky P do prostoru č. 6 v hlavní budově 103. V následujících čtyřech týdnech byly na nádrži prováděny instalace kabelových svazků pro přístrojové vybavení.

Na vodíkovou nádrž byla aplikace tepelně izolační pěny dokončena v buňce N budovy 131 v dubnu. Po dokončení byla nádrž, stejně jako předtím kyslíková, přesunuta do hlavní budovy 103, konkrétně do prostoru konečné montáže č. 48. K přesunu nádrže došlo 22. dubna.

Nádrž opustila buňku N poměrně ve spěchu, aby nezdržovala přípravu kyslíkové nádrže. Na jedné z kupolí vodíkové nádrže technici nestihli provést ořez, vyspravení a zbroušení pěny. Nedodělek je viditelný na fotografii výše. Tyto práce jsou nyní dodatečně prováděny v prostoru č. 48. Týmy také zahájily vybavování nádrže různými systémy, od kabeláže a senzorů až po úchyty pro vnější systémový tunel a pro vnější přívodní potrubí kapalného kyslíku.

Výjezd kyslíkové nádrže pro centrální stupeň rakety SLS s instalovanými kabelovými svazky z prostoru č. 6 budovy 103, 25. dubna 2025
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Z hlediska přípravy kyslíkové nádrže byl dubnový odjezd vodíkové nádrže z buňky N velmi důležitý. Buňka N byla následně rekonfigurována pro přijetí kyslíkové nádrže a už 25. dubna byla tato nádrž do buňky přesunuta. Nyní bude nádrž podrobena aplikaci tepelně izolační pěny. Práce by mohly být dokončeny v květnu nebo červnu.

Po následném převezení do budovy 103 bude kyslíková nádrž vybavena senzory, vnitřním stožárem snímače hladiny paliva a jímkou u spodní kupole.

Proces sestavování centrálního stupně bude zahájen spojením kyslíkové nádrže s intertankem ve vertikální integrační buňce D ve výškové budově 110. Na základě zkušeností s dobou přípravy kyslíkových nádrží pro Artemis I a Artemis II lze předpokládat jejich spojení na konci letošního roku.

Porovnáním s předchozími dvěma centrálními stupni lze také předpokládat, že po dalších čtyřech měsících by mohlo být sestavování centrálního stupně dokončeno, zatím bez motorové sekce. Ta už je v Kennedyho vesmírném středisku a k jejímu připojení k centrálnímu stupni má dojít ve vertikální integrační buňce v montážní hale VAB.

Otázkou je, kdy bude na podporu mise Artemis III připravena technologie pro zajištění úkolů lunárního landeru Starship. SpaceX po dvou nezdařených pokusech o navedení zkušebních lodí Starship na suborbitální dráhu s přistáním do Indického oceánu připravuje další let po stejné suborbitální trajektorii. Pod označením IFT-9 je start nosné rakety Super Heavy s lodí Starship plánován na květen.

Render landeru Starship a kosmické lodi Orion
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

Mengzhou/Lanyue

Výstavba startovního komplexu LC-301 pro nosnou raketu CZ-10 na kosmodromu Wenchang. Zleva: servisní věž, příkop pro odvod spalin, mobilní vypouštěcí plošina a příjezdová cesta.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

O čínském programu pilotovaného přistání na Měsíci jsem v červenci 2021 napsal článek „CZ-5DY – čínská raketa pro pilotované mise k Měsíci“. V červnu 2023 následoval článek „Taikonauti na Měsíci do konce desetiletí?“ Tou dobou už byla nosná raketa CZ-5DY přejmenována na CZ-10 a přistání lidí na Měsíci bylo plánováno s využitím jejího pátého a šestého startu.

Od té doby byl proveden například statický zážehový test zkušebního exempláře prvního stupně rakety CZ-10 se sníženým počtem tří motorů YF-100K (14. června 2024), shozové zkoušky kabiny lodi Mengzhou, pozemní test oddělení prototypu landeru Lanyue od pohonného stupně a test oddělení krytu nosné rakety CZ-10.

Podle nejnovější prezentace má pilotovaná lunární mise využít již čtvrtý a pátý start raket CZ-10. Dubnový článek vydaný na portálu nasaspaceflight.com popsal na základě aktualizované prezentace Čínské kosmické agentury pro pilotované lety CMSA tento neoficiální harmonogram startů:

2026 – Demonstrace aktivace záchranného systému lodi Mengzhou během letu rakety CZ-10A bez bočních stupňů. O termínu 2026 pro debutový start rakety CZ-10A psaly již loni 5. listopadu oficiální noviny čínského ministerstva Science and Technology Daily. Tento start bude klíčovým krokem k větším ambicím.
2027(?) – Vynesení landeru Lanyue raketou CZ-10 pro nepilotované přistání na Měsíci.
2028 – Pilotovaný oblet Měsíce lodí Mengzhou.
2029-2030 – Pilotovaný let lodi Mengzhou na oběžnou dráhu Měsíce, kde vyčká na Lanyue.
2029-2030 – Vynesení landeru Lanyue, spojení s Mengzhou na oběžné dráze Měsíce, přestup dvou ze tří astronautů do Lanyue, pilotované přistání na Měsíci, návrat Lanyue k Mengzhou, návrat Mengzhou na Zemi.

Při pohledu na harmonogram se zjednodušeně dá říci, že obdobu mise Artemis II lze na čínské straně očekávat v roce 2028. Chybí ale předchozí dlouhodobější bezpilotní test. Není jasné, do jaké míry byl třídenní let prototypu lodi Mengzhou na oběžné dráze Země v květnu 2020 dostačující.

Odhadnout, která z obou zemí je k příštímu pilotovanému přistání na Měsíci blíž, si netroufám. Je však zřejmé, že konkurenční prostředí je minimálně pro americkou stranu silnou motivací.