Úžeh, úpal, dehydratace, záněty uší, popáleniny od slunce, ale také nevolnosti či otravy jídlem, případně požahání medúzou, šlápnutí na mořského ježka. To jsou podle ERV Evropské pojišťovny nejčastější důvody problémů klientů cestujících v létě do Chorvatska. „Co se škodních událostí týče, většinu z nich tvoří léčebné výdaje, zbytek tvoří storno,“ konstatoval manažer ERV Vlastimil Divoký. Obecně, nejen v Chorvatsku, tvoří zdravotní problémy a jejich léčení celkem dvě třetiny všech škodních událostí.

Někdy horké podnebí spustí bolest zubů, nechybí sportovní úrazy. Výjimkou však nejsou ani příběhy, kterými se i se špetkou černého humoru dá zabavit večerní společnost třeba v hospůdce. „K netradičním případům patří kousnutí klienta oslem (či mulou), které se snažil klient vyhnout na cestě,“ zmínil Divoký.

Pravidlo číslo jedna pro statisíce Čechů mířících letos k Jadranu? Mít vždy s sebou modrou evropskou kartičku zdravotní pojišťovny (EHIC). Pokud jste ji zapomněli, lze si u své české pojišťovny vyžádat zaslání potvrzení, které ji nahrazuje.

EHIC je základní doklad, kterým je třeba se prokázat u lékaře, že se jedná o plátce zdravotního pojištění na území EU a že je na něj takto třeba pohlížet. „Stává se, že klienti si mylně vyloží, že když mají komerční cestovní připojištění, tak už nepotřebují mít s sebou kartičku své zdravotní pojišťovny. To je samozřejmě omyl – modrá evropská kartička je potřeba při každém ošetření,“ upozornila Lenka Laus, produktová manažerka cestovní kanceláře Travel Family pro Chorvatsko.

Pozor na vzdálenost a hodinová čekání

Podle ní se pak vyplatí cestovní připojištění. Modrá kartička totiž stačí na základní ošetření či hospitalizaci ve státní nemocnici. Ty jsou ale v Chorvatsku jen ve velkých městech, jako je Split či Dubrovník. Často to znamená velkou dojezdovou vzdálenost a také mnohahodinová čekání, než se pacient dostane na řadu. „Může to trvat i sedm až osm hodin, což je při akutním či bolestivém zdravotním stavu velmi nepříjemné,“ uvedla Laus.

Pro méně závažné případy je tak lepší variantou nejbližší místní poliklinika, případně návštěva místního lékaře. Pokud mají uzavřenou smlouvu s chorvatskou státní zdravotní pojišťovnou (HZZO), jsou označeny cedulkami – Ugovorna zdravstvena ustanova. Zdravotní střediska se nazývají Dom zdravlja.

Podle Travel Family není čeho se bát. Pokrytí chorvatského pobřeží a ostrovů zdravotní péčí je velmi dobré a v každém trochu větším městě či vesnici je místní poliklinika, lékař či ambulance. „A právě tady evropská kartička zdravotní pojišťovny hradí pouze část péče, zbytek bude muset pacient uhradit z vlastních prostředků. Po ošetření dostane účet a po návratu do Česka si nechá doplatek za zdravotní péči uhradit z uzavřeného cestovního připojištění,“ vysvětlila Laus.

Podcenění připojištění se může vymstít. „Cena zdravotní péče se v Chorvatsku, stejně jako v jiných zemích, v posledních letech zvýšila,“ upozornil Divoký.

Podle Kanceláře zdravotního pojištění bývá spoluúčast kolem 20 procent (vyjma osob do 18 let). Loni to bylo u praktického či zubního lékaře 1,32 eura. U nemocniční péče 17,70 eura za den. Podobné je to s úhradou léků na předpis.

Modrá kartička hradí základní příspěvek na úhradu léků, spoluúčast pak doplácí pacient sám. Pokud měl uzavřené připojištění, stačí si schovat a po návratu předložit účtenky. Češi mohou už od června 2023 využívat díky eReceptu také služeb asi 1 300 chorvatských lékáren, které mají uzavřenou smlouvu s chorvatskou státní pojišťovnou (HZZO) a které mají k elektronickému systému přístup. Seznam poboček, kde je možné vyzvednout v Česku předepsané léky, je na webu epreskripce.cz.

Částky podle Laus většinou nepřekračují 20 až 30 eur. U vážnějších případů ale může jít o výrazný zásek do rodinného rozpočtu. Nemluvě o nákladnější léčbě a zákrocích nebo například převozu do nemocnice sanitkou či vrtulníkem. V těchto případech je také třeba neprodleně kontaktovat asistenční službu pojišťovny, kde má klient uzavřeno komerční cestovní pojištění, a propojit ji se zdravotním zařízením, které danou pomoc poskytuje.

Češi v Chorvatsku stále více objevují adrenalinové zážitky. Lezení v horách, na skále, rafting nebo takzvaný zipline, česky lanový skluz. To vše patří k rizikovým aktivitám. „Při zipline je osoba připoutaná na kladce visící na ocelovém laně třeba nad kaňonem a gravitace se pak postará o tu správnou jízdu. Než se však do skluzu pustíte, ověřte si, zda se na něj a další adrenalinové sporty vztahuje naše pojištění, případně je nutné jej pojistit individuálně,“ nabádá například Kooperativa pojišťovna.

K lékaři raději s hotovostí

Doplatky za poskytnutou zdravotní péči je možné uhradit kartou ve větších poliklinikách a zdravotnických zařízeních. U místních lékařů či ambulancí je třeba mít k dispozici hotovost. Podle zkušenosti Laus z Travel Family se doporučuje počítat spíše s hotovostí, a to ve výši kolem 20 až 40 eur. Lékař či příslušné zařízení vždy vydá stvrzenku za přijaté peníze. „V Chorvatsku platí přísné podmínky EET a výdej stvrzenky je povinností při jakémkoli nákupu či úhradě služby, včetně zdravotního ošetření,“ podotkla.

Pokud náhodou onemocní během dovolené dítě a je zapotřebí jeho hospitalizace, nemocnice umožní přítomnost rodičů v nemocnici s nezletilým pacientem. „Neznamená to ale poskytnutí lůžka pro pobyt rodiče. To je třeba dohodnout na místě s daným zdravotnickým zařízením a s pojišťovnou, kde má klient uzavřeno cestovní připojištění,“ dodala Laus.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy