Europoslanci dnes v odpolední rozpravě ve Štrasburku diskutovali o novém návrhu Evropské komise (EK) snížit do roku 2040 emise oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Zatímco zástupci frakcí Zelených, socialistů a demokratů (S&D) Levice či Obnova Evropy (Renew Europe) návrh na ambicióznější klimatické cíle podpořili, europoslanci z řad Evropských konzervativců a reformistů (ECR), frakce Patrioti pro Evropu či frakce Evropa suverénních národů (ESN) jej zkritizovali. Zástupkyně největší parlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP) zdůraznila, že k naplnění cílů jsou potřeba investice a inovace, jinak bude ochrana klimatu na úkor evropské konkurenceschopnosti.

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra v úvodu debaty řekl, že Evropa potřebuje být více konkurenceschopná, ale zároveň nesmí „podléhat iluzi, že budoucnost bude stejná jako dnes“. „Čekají nás masivní změny a hospodářství budoucnosti bude dekarbonizováno“. Návrh komise Hoekstra označil za pragmatický a flexibilní.

Portugalská europoslankyně Lídia Pereiraová (EPP) následně varovala, že ochrana klimatu nesmí být na úkor evropské konkurenceschopnosti. „To, co definuje evropskou vedoucí pozici, není posedlost čísly, ale schopnost dosahovat smysluplného a udržitelného pokroku, aniž bychom obětovali konkurenceschopnost,“ uvedla. „Nejde jen o záchranu planety – jde o vybudování nového hospodářského modelu, který bude zelený, spravedlivý a konkurenceschopný. Ale buďme upřímní – naše průmysly čelí bezprecedentnímu tlaku. Bez investic, bez inovací, bez dostupné energie přijde tato transformace za cenu deindustrializace – a to si nemůžeme dovolit,“ dodala.

Německý europoslanec Tiemo Wölken (S&D) prohlásil, že snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je minimum, co je zapotřebí a zkritizoval to, že návrh počítá s tím, že země Evropské unie budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí. Poznamenal také, že nechápe, proč návrh nepřišel dříve.

Také nizozemský europoslanec Gerben-Jan Gerbrandy (Renew Europe) se vyslovil pro ambiciózní klimatické cíle. „Potřebujeme ambiciózní klimatický cíl pro rok 2040 alespoň ve výši 90 procent? Odpověď je zcela jasně ano.

„Zelený kolonialismus“

Naopak český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) z frakce Evropských konzervativců a reformistů označil návrh EK za „od začátku až do konce špatný“. „Za prvé, cíl 90 procent do roku 2040 je nerealistický, není obhájen žádnou pořádnou dopadovou studií.. nedáme to technologicky, nedáme to finančně,“ řekl. „Za druhé, právní základ je chybný, má zásadní dopad na energetické mixy členských států, které jsou v jejich výlučné kompetenci a nemůžete ho svévolně měnit,“ pokračoval. „Za třetí, tento návrh definitivně zlikviduje energeticky náročný průmysl a pohřbí naši obranyschopnost,“ dodal. Návrhy na flexibilitu v návrhu Vondra označil za „zelený kolonialismus“, který pomůže bohatým zemím, jako je Německo a Nizozemsko a nadnárodním korporacím a „chudé země a malé firmy to zaplatí“.

Evropská komise 2. července navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.

Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy