Úředníci ministerstva životního prostředí odhadují, že v provozu stále zůstává až 150 tisíc kotlů na uhlí. Na jejich výměnu mají lidé čas již jen do konce letošního srpna. Pokud v nich budou od září topit, hrozí jim pokuta až 50 tisíc korun. Řada majitelů domů již svůj zastaralý zdroj vytápění vyměnila za modernější díky řadě různých dotací nabízených státem. Další díl seriálu Deníku věnovaného výměně kotlů 1. a 2. třídy se zaměřuje právě na dotace, které rozdělovaly zejména kraje.

O povinnosti vyměnit zastaralý kotel lidé věděli již 12 let. Původní desetiletou lhůtu jim úřady před dvěma lety prodloužily kvůli tehdejší energetické krizi způsobené ruskou válkou na Ukrajině. K novému kotli jim mezitím mohly pomoci různé dotace. Přehledná statistika, kolik peněz již lidé celkem dostali, ovšem neexistuje.

Rozhovor s hejtmanem Karlovarského kraje Petrem Kulhánkem:

V různých obdobích totiž úřady peníze vyplácely na různé nové zdroje tepla a měnily i podmínky pro získání dotací. „V předchozích etapách bylo s podporou kotlíkových dotací vyměněno 115 tisíc nevyhovujících kotlů. Žadatelé dostali více než 13 miliard korun,“ uvedla mluvčí Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Stanislava Beyerová. V průměru podle ní na jednoho úspěšného žadatele připadala částka 115 tisíc korun, v některých krajích to však bylo třeba až 150 tisíc korun.

Měkčí pravidla pro chudší

Ze začátku o peníze na výměnu kotlů žádali zejména bohatší lidé, kteří měli také menší strach z byrokracie spojené se žádostmi o dotace. Aby se k penězům z dotací dostali také ti chudší, úřady pro ně pravidla od loňska změkčily. „V aktuálně otevřených krajských výzvách pro nízkopříjmové domácnosti, které běží od léta 2023, bylo doposud přijato 2791 žádostí s požadavkem na dotaci ve výši půl miliardy korun,“ konstatovala Beyerová.

close info Zdroj: Deník zoom_in Představitelé krajů postup státu při nastavování pravidel pro změnu způsobu vytápění směrem k větší šetrnosti k životnímu prostředí většinou chválí. „Protože domácí kotle patří mezi největší lokální znečišťovatele, byly kotlíkové dotace dobrým nápadem a motivací lidí k výměně svého starého kotle,“ prohlásila si mluvčí Plzeňského kraje Helena Frintová.

Bez této dotace by podle ní hodně lidí stále vytápělo svým starým kotlem. „O výměně by vůbec neuvažovali,“ míní.

Jak se mění Nová zelená úsporám:

Přesto z krajů zaznívají také hlasy, že některé aspekty dotací šly zlepšit. „Domnívám se, že předchozí kola kotlíkových dotací byla nastavena správně. Stát ale mohl zejména ještě více podpořit dotace pro nízkopříjmové domácnosti,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Počet žádostí výrazně klesl

Vedoucí odboru regionálního rozvoje krajského úřadu kraje Vysočina Iveta Fryšová poukázala na to, že protože v posledních kolech dotací ministerstvo životního prostředí zpřísnilo podmínky dotace a podporovalo pouze domácnosti pobírající příspěvek na bydlení nebo složené pouze ze starobních důchodců nebo invalidních důchodců 3. stupně, počet žádostí výrazně klesl. Kromě toho mohly kraje přijímat pouze elektronicky podané žádosti. „To je pro cílovou skupinu další překážka v procesu vyřízení dotace,“ vysvětlila Fryšová.

Protože výměny kotlů na uhlí probíhaly řadu let, měnil se zájem žadatelů o různé druhy modernějších zdrojů vytápění. „Do preferencí určitě zasáhl covid i zvyšování cen, energetická krize a nedostatek plynu,“ zaznamenala náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková.

Zatímco byl v Moravskoslezském kraji v letech 2017 až 2023 největší zájem o kondenzační plynové kotle, později lidé žádali hlavně o příspěvek na tepelné čerpadlo a v aktuální výzvě zase o kotle na biomasu. V různých regionech přitom převládal zájem o různé druhy modernějších zařízení. Podle mluvčí SFŽP Beyerové je přesto hlavní trend jednoznačný. „Dlouhodobě je nejvyšší zájem o instalaci tepelného čerpadla, tyto žádosti tvoří více než polovinu z celkového počtu,“ prohlásila.

Jaké uhlí vybrat a jak probíhá revize kotle na tuhá paliva?

Lépe situované rodiny v posledním období mohly využívat program Nová zelená úsporám, v němž prostředky rozděluje SFŽP. Změny systému dotací ovšem sklízejí také kritiku. „Za nefunkční považuji přesun kotlíkových dotací zpět na program Nová zelená úsporám, kdy žadatelé již byli zvyklí na podmínky a spolupráci s kraji, nicméně ze den na den museli přejít na zcela odlišný systém jiného úřadu,“ podotkl karlovarský hejtman Kulhánek.

V Nové zelené úsporám SFŽP v předchozí etapě od října 2021 do loňského června proplatil přes 2,6 miliardy korun na výměnu více než 27 tisíc nevyhovujících zdrojů tepla. Aktuálně v nové etapě potom eviduje přes 12 tisíc žádostí v objemu 1,2 miliardy korun.

Kolik kotlů je potřeba vyměnit?

Otázkou zůstává, kolik kotlů ještě bude třeba vyměnit. Odhady odborníků se různí, kupříkladu podle Asociace podniků topenářské techniky by se výměna mohla týkat dokonce ještě 250 tisíc nevyhovujících kotlů. Přesné informace nemají ani kraje. „Krajský úřad eviduje pouze výměny provedené v rámci dotačního programu kotlíkových dotací,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Dodala, že nemá informace, kolik lidí z kraje tepelný zdroj vyměnilo bez dotace.

Jak si pro instalaci fotovoltaiky vybrat spolehlivého dodavatele:

A co by měli ve vlastním zájmu udělat lidé, kteří stále topí v nevyhovujících kotlích? Co nejrychleji si zažádat úředníky jednotlivých krajů o poskytnutí dotace. „Jedná se o poslední možnost, jak získat peníze na výměnu starého kotle za nový ekologický zdroj tepla,“ varovala vedoucí Fryšová. Ujistila, že její Kraj Vysočina má stále dost peněz na podporu případných nových žádostí.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy