Eva Tomášková představuje zakladatelku spolu Stop sečení srnčat Pavlu Benettovou. | Video: Edwin Otta

close info Zdroj: Deník zoom_in Pavla Benettová s úsměvem říká, že až po ránu uvidíte podivné skupinky lidí pobíhající s keserem na loukách, nejsou to chovanci ústavu na výletě, ale myslivci a dobrovolníci, kteří vynášejí z porostu mláďata volně žijící zvěře, aby je ochránili před sekačkami.

Nad loukou létá dron a pročesává terén metr po metru, jakmile termokamera zaznamená teplý bodík, vyráží do porostu myslivec s pomocníky, v ruce keser na chytání již vzrostlejších mláďat, koš na jeho přiklopení mimo sečenou plochu, signální tyčku a hlavně rukavice. Skupinka se pomalu sune vysokou trávou nebo žitem a potichu se domlouvá po telefonu s pilotem, kolik kroků před nimi že to srnče leží. V tom pilot řekne, pozor, stůjte, nevidím, co tam leží, je to moc husté, ale nemá to puntíky jako srnče. Teplý bodík se na displeji zavlní a pohne. Bacha, je to divočák! Pomocníci ztuhnou, když v tom divočák zvedne nohy na ramena a prchá z louky pryč… A to je dobře, před sekačkou se někdy nevymotá ani dospělec, natož mládě.

play_fill

I tak vypadá jedna z mnoha desítek každoročních záchranných akcí dobrovolníků na jihu Čech.

Pavlu Benettovou těší, že právě probíhající období sečení travních porostů vytáhlo opět spoustu lidí do přírody, aby se zapojili do ochrany zvěře před sečením. „Zákonná povinnost ukládá zemědělcům hlásit termíny sečení uživatelům honiteb, myslivcům pak zvěř před sečením chránit. Fakticky to znamená zkontrolovat plochy ráno před sečením a zalehlou zvěř z porostu vyhnat, mláďata vynést, hnízda označit. Hrstka myslivců ale nemůže výkonu sekaček konkurovat počtu lidmi prochozených a traktory sečených hektarů, a tak jsou potřeba dobrovolníci a hlavně technologie – drony s termovizí,“ vysvětluje Pavla Benettová důležitou roli dobrovolníků. V oblasti jižních Čech operuje již několik dobrovolnických spolků, sdružených pod aktivitou STOP sečení srnčat.

Co dobrovolníky k tomuto snažení vedlo? Předsedkyně spolku STOP sečení srnčat Pavla Benettová říká, že u většiny dobrovolníků byl spouštěčem negativní zážitek, podobně jako u ní. „Vidět mrtvolky srnčat na čerstvě posečené louce, to je něco hrozného. Přitom někdy stačí tak málo: jen zvednout telefon a ohlásit seč, domluvit lidi, zavolat pilotovi. Stále se to děje, ale po těch mnoha letech tady u nás na jihu je situace čím dál lepší. Jsme za to vděční,“ nabádá Pavla Benettová.

Hledáme Dobré duše

Máte i vy ve svém okolí člověka, jehož příběh by slušel stránkám Deníku.cz? Dejte nám o něm vědět. Popište nám do zprávy, jak pomáhá a v čem je mimořádný. A nezapomeňte uvést jeho jméno a kontakt (telefonní číslo, případně adresu).

Pište na adresu [email protected].