V rámci semináře pořádaném na téma dopadu nových médií a komunikačních sítí na děti a mládež, který proběhl minulý týden na půdě Senátu PČR, promluvil také neurolog prof. MUDr. Martin Jan Stránský, M.D. Hovořil o dopadu nových médií na mozky dětí a mládeže.

„Většina lidí v Evropské unii vlastní telefon, používáme internet, i když absolutní většina z nás to používá pro něco jiného než pro práci,“ říká profesor Stránský. „Absolutní většina lidí, kteří používají digitální technologii, jsou na sociálních sítích.“

Průměrný občan ČR podle výzkumů, které profesor Stránský citoval, kontroluje svůj mobilní telefon padesátkrát denně. Zajímavé je, že zatímco jídlem stráví lidé třináct hodin týdně, do obrazovky se dívají sedm hodin denně a 25 % lidí mezi sebou komunikuje prostřednictvím nových mediálních technologií.

Poukázal na další data, která ukazují, že 95 % adolescentů v ČR tráví svůj volný čas používáním smartphonu a tabletu – 4 hodiny chlapci a 4,5 hodiny dívky. Dítě se do svého mobilního zařízení podívá průměrně 78krát denně a drtivou většinu času stráví na sociálních sítích.

Děti mají podle výzkumu stále větší problémy s osobní komunikací mezi sebou. Komunikace mezi dětmi se stále více přesouvá na digitální média, kde se odehrává téměř 50 % jejich interakcí.

„Než dítě dosáhne osmnácti let, stráví šestnáct let tím, že, s prominutím, čumí do obrazovky,“ říká profesor Stránský a dodává: „A důsledky jsou následující – lidstvo hloupne. Od roku 2000 klesá IQ lidí v přímé souvislosti s počtem minut strávených před obrazovkou.“

Alarmující podle Stránského je stoupající počet depresí a sebevražd v celosvětovém měřítku. V ČR trpí depresí údajně 30 % lidí a u dětí jsou stavy deprese úměrné počtu minut strávených před obrazovkou.

Efekty digitálních technologií na mozek

„Náš mozek funguje tak, že tvoří spoje a spoje se tvoří přes porovnání a přes dělání chyb,“ říká neurolog.

„Naše paměť se tvoří přes tři různé neurologické procesy. První je sbírání informací. Na to je digitální technologie výborná. Pak ji musíme propojit do vzdálených center, to je jednosměrná ulice a digitální technologie nic takového nenabízí, takže lidé, kteří ji používají, zůstávají v plochém světě. Ví všechno, ale nedovedou s tím dělat nic.“

V praktickém životě se to podle Stránského vyvíjí podle určitých pozorovaných pravidel. Například vývoj lidí, kteří informace čtou z vytištěného papíru, je lepší než lidí, kteří čtou informace z obrazovky.

Používání digitálních telefonů podle doktora vyžadují pozornost, narušují dialog, snižují kvalitu konverzace a přinášejí horší výsledky při jednání, ve školách a při jakékoliv práci.

„I pouhá přítomnost mobilního telefonu, i když je vypnutý, když je na stole nebo ve vaší kapse, snižuje inteligenci a výkonnost,“ říká neurolog.

„Tyto efekty se zhoršují s věkem, kdy dítě dostane mobilní telefon do rukou,“ uvedl profesor Stránský s tím, že čím dříve dítě telefon začne používat, tím horší efekt se projeví, například v podobě depresí a úzkosti.

Problém je podle Stránského v tom, že „veškerá tato technologie je návyková“ a to je podle neurologa důvod, „proč se děti dívají do mobilních telefonu 4,5 hodiny denně“.

Školy, které zakázaly používání mobilních telefonů, zaznamenávají zlepšení výsledků žáků.

Tyto technologie „potlačují kritické a kreativní myšlení a zvyšují úzkost“.

Lidský mozek podle neurologa „ztrácí přirozeně dané schopnosti tím, že je nepoužívá a na základě těchto anatomických změn dochází k hloupnutí“.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy