Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby
Pracovníci Lesů hlavního města Prahy (LHMP) loni v metropoli vysázeli 296 307 stromků, což bylo o 124 235 více než o rok dříve. Z lesů získali 5912 metrů krychlových dřeva, meziročně o 923 metrů krychlových méně. Vyplývá to z výroční zprávy městské příspěvkové organizace za loňský rok. Nižší těžba byla dána menší nutností kácet zdravotně napadené stromy, výrazné navýšení výsadby způsobilo rozsáhlejší zalesňování dosud holých ploch. Kůrovec je díky nahrazování smrků na ústupu, lesníci však čím dál více řeší napadení listnáčů houbovými chorobami. LHMP se starají o zhruba 3100 hektarů lesů z 5300 hektarů, které se v metropoli nachází. Lesníci se podle zprávy loni soustředili především na vysazování nových lesních porostů, kterých vytvořili asi 23 hektarů například v Lochkově, Sobíně, Jinonicích, Vinoři nebo Suchdole. „Oproti roku 2024 jsme na těchto plochách vysadili o 156 000 sazenic více,“ stojí v dokumentu.
V nových lesích LHMP zasadily 231 417 stromků, zbytek z celkového počtu tvořily výsadby v už existujících. Ze všech sazenic bylo 89 procent listnáčů a 11 procent jehličnanů. Nejvíce, konkrétně 153 410, lesníci vysázeli dubů.
O něco nižší těžba byla podle zprávy dána menším počtem takzvaných nahodilých těžeb, které se provádí z bezpečnostních či zdravotních důvodů. Těch bylo o 54 procent méně než v předchozím roce. „Naopak se navýšil objem plánované těžby, což souvisí s postupnou cílenou změnou věkové struktury porostů. Plánovaná těžba činila 57 procent všech zásahů,“ uvedla organizace.
Kůrovcová těžba smrků a modřínů se oproti roku 2024 snížila o 60 procent a byla nutná prakticky jen v Hodkovičkách, kam patří Kunratický les. Přibývaly naopak nemoci listnatých stromů, kterých se týkalo 70 procent nahodilých těžeb. „Největší problém, s nímž se u listnáčů potýkáme, je houbové onemocnění jasanů. V roce 2025 tvořilo odstraňování napadených jasanů 52 procent všech zásahů v listnatých porostech,“ píše se ve zprávě.
Lesníci řešili také výskyt divokých prasat v Motole, v zahrádkářské kolonii Hercovka v Praze 8 či v areálu Zahradnictví Ďáblice, které LHMP. provozují. Na nehonebních pozemcích v metropoli bylo loni odchyceno či odloveno 77 prasat, meziročně o 38 více. Pracovníci podniku odchytávali také invazivní nutrie, a to v 15 lokalitách, ke kterým nově přibyl Šeberák.
Záchranná stanice, kterou organizace provozuje, přijala 7684 zvířat, což bylo o 892 více než v roce 2024. Tři čtvrtiny z nich tvořili ptáci, zbytek z drtivé většiny savci. Stanice také po letech získala nový areál v Jinonicích, jehož výstavbu dokončilo hlavní město.
Kromě lesních porostů se LHMP starají o pět velkých parků, vybraná uliční stromořadí a 195 památných stromů. V parcích a ulicích města podle zprávy organizace loni vysadila 329 stromů, což bylo o 29 více než předloni. Číslo zahrnuje jak nové výsadby, tak nahrazování nemocných či poškozených stromů. Největší výsadba byla na Letné, kam zamířilo 110 nových stromků.
Výsadba:
| Rok | Počet sazenic |
| 2016 | 328.236 |
| 2017 | 408.702 |
| 2018 | 403.155 |
| 2019 | 358.269 |
| 2020 | 236.448 |
| 2021 | 218.192 |
| 2022 | 208.379 |
| 2023 | 139.994 |
| 2024 | 172.072 |
| 2025 | 296.307 |
Těžba:
| Rok | Získané dřevo (m3) |
| 2017 | 7607 |
| 2018 | 7729 |
| 2019 | 9597 |
| 2020 | 12302 |
| 2021 | 8838 |
| 2022 | 6435 |
| 2023 | 5016 |
| 2024 | 6835 |
| 2025 | 5912 |
Zdroj: LHMP
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Pan prezident měl v Lánech setkání na téma řešení klimatické změny. Po té byl rozhovor s profesorem z přírodovědecké univerzity. Na otázku co je dnešní největší mýtus, odpověděl “ to že zastavíme klimatickou změnu výsadbou stromů“.
Stromy jsou (zvláště ty středoevropské) jsou velkými spotřebitely vody(až 500l denně) . Z toho vyplývá, že mohou růst pouze tam kde je voda, jinak je budete muset celý život dotovat.
Z jiné reportáže například vyznělo, že usychají i stromy v pražské Stromovce, která je prakticky na úrovni Vltavy.
No a u nás je voda prakticky všude, tedy i stromy mohou růst prakticky všude a svým odparem ochlazovat krajinu a vytvářet vodní cyklus.
Vy si nějak odporujete- nejdřív tvrdíte, že naše půdy , pole a krajina vysychají a teď najednou, že u nás je voda všude? Máte v tom guláš, asi byste si to měl srovnat. A to, co řekl ten profesor, je samozřejmě pravda, realistický pohled na věc. Výsadba stromů neublíží, ale na zásadní změnu klimatu nemá žádný vliv.
Neodporuji, jen vy úmyslně mícháte souvislosti. Marně.
Ano, naše krajina vysychá. Protože je v ní málo stromů, které by vodu v krajině udržovaly.
A ano, pokud někde prší méně, než stromy potřebují ke svému růstu, tak tam růst nedokážou. To nikdo nepopírá. To ale není případ naší středoevropské, téměř celoevropské krajiny, ve které je pro růst stromů srážek dostatek, a to prakticky všude. U nás tedy nelze argumentovat tím, že kde málo prší, tam stromy růst nemůžou. U nás můžou. A že i u nás usychají není nedostatkem srážek, ale tím, že jim připravujeme podmínky, ve kterých to nejde.
Obecně lesy nemají vliv na zásadní změnu klimatu. takto máte pravdu, to opravdu nedokážou. Ale to ani nikdo nechce. Lesy udržují a stabilizují stávající klima. Odlesněním se stabilní klima naruší a změní směrem k teplejšímu a suššímu. Opětovné zalesnění toto opět otočí, ale nelze říkat, že je to zásadní změna klimatu, je to pouze návrat k předchozímu stavu a předchozí stabilitě. Jak moc to bude možné a jak moc by se to podařilo vrátit se nedá určit, ale funguje to. Pár stromů tomu nijak jednoznačně nepomůže, takže na nějakých pár stromech nelze říct, že to nefunguje. Funguje všechno. Stokrát nic umořilo osla, navíc vše souvisí se vším.
Vůbec nechápu kde lidi berou názor, že stromy jsou nepřítel vody. Přitom všude je tolik názorných ukázek co se děje s krajinou po odlesnění…
Ale lidi rádi věří nejrůznějším podivnostem a bizarnostem.
Dovedete alespoň pochopit tak jednoduchou věc, že strom poroste tam, kde ta voda je? A kde není, tak jich tam můžete vysadit tisíc a tisíc jich taky zajde? Strom není perpetuum mobile, což si zřejmě myslíte.
A dovedete vy pochopit, že to nikde nepopírám? Vy to někde čtete? Jestli ano, tak je vaše myšlení a chápání textu velmi svérázné. A bohužel špatné a mylné, a neměl byste se vlastními úsudky řídit příliš často.
To je otázka co bylo dříve-vejce nebo slepice? To je přesně s těmi vašimi stromy. Alespoň se shodneme v tom, že stromy na klima zásadní vliv nemají. A ještě- zalesnění ČR není vůbec malé, je naopak větší, než bylo v minulosti. Ten problém vody je někde úplně jinde a to vy ani já nevyřešíme.
Z neznámých argumentů zde vznikl názor, že stromy způsobují katastrofu odvodněním krajiny, že čím víc stromů je v krajině, tím je tam méně vody (a zcela ignoruje logický opak). Že tam, kde jsou stromy, dojde k tak velkému úbytku vody, že stromy uschnou. A vysvětluje se to tím, že kde málo prší, tam stromy růst nemohou. Pro mě zcela nepochopitelná logika, která ignoruje že doteď tam rostly, že srážek je tam relativně stále stejně, i to, že po odstranění stromů nejen že nedojde ke zvýšení množství v krajině, ale krajina začne vysychat.
Měl byste odkaz? Tak, jak jste to napsal, to zní jednoduše, populisticky, nebo nihilisticky. Přece musel něco dovysvětlit.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy














