Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že aliance by se v případě čínského útoku na Taiwan neodmítla zapojit.

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil obavy, že Rusko by v případě války komunistické Číny proti Taiwanu zaměstnalo Evropu, aby tím podpořilo Peking.

Na tiskové konferenci 23. června, konané před summitem NATO v Haagu, Rutte uvedl, že aliance má úzké vztahy s několika indo-pacifickými partnery – zejména s Austrálií, Japonskem, Novým Zélandem a Jižní Koreou – a všechny tyto země znepokojuje „masivní vojenské posilování“ ze strany čínského režimu.

Rutte připomněl, že ještě před několika lety nefigurovala mezi deseti největšími zbrojními firmami světa žádná čínská společnost, zatímco nyní jich je tři až pět.

„Samozřejmě to nedělají jen proto, že chtějí mít hezké vojenské přehlídky v Pekingu,“ řekl Rutte. „A všichni jsme samozřejmě velmi znepokojeni situací kolem Taiwanu.“

Na dotaz, co by NATO dělalo v případě, že by Spojené státy přišly na pomoc Taiwanu po čínském útoku, Rutte odpověděl, že „není pochyb“, že čínský vůdce Si Ťin-pching by požádal o pomoc svého „mladšího partnera“, ruského prezidenta Vladimira Putina.

Putin „nás tady [v Evropě] udrží zaneprázdněné,“ řekl Rutte, aniž by to blíže rozvedl.

V takovém scénáři by se NATO podle Rutteho jako aliance nezdrželo stranou.

„To je jeden z důvodů, proč musíme být připraveni a nesmíme být naivní. Musíme v tom mít jasno – a právě proto je to navýšení obranných výdajů tak důležité,“ sdělil Rutte s odkazem na možný nový základní závazek, aby každá členská země NATO vydávala na obranu alespoň 5 procent svého hrubého domácího produktu.

„NATO nemá možnost si z toho vybírat, uzavírat výjimky nebo vedlejší dohody apod. – všichni musíme přispět,“ dodal.

Komunistická strana Číny považuje Taiwan za jednu ze svých provincií a usiluje o jeho ovládnutí, přestože mu nikdy nevládla. Taiwan je fakticky nezávislý stát se svou demokraticky zvolenou vládou, armádou, ústavou a měnou.

Spojené státy jsou největším dodavatelem zbraní pro Taiwan, i když obě země nemají formální diplomatické vztahy.

V květnu, během projevu na bezpečnostním fóru Shangri-La Dialogue v Singapuru, americký ministr obrany Pete Hegseth varoval před následky případného čínského útoku na Taiwan a zmínil i časový rámec, kdy by k němu mohlo dojít.

„Je veřejně známo, že Si nařídil armádě být připravena na invazi na Taiwan do roku 2027,“ řekl tehdy Hegseth. „Jakýkoli pokus komunistické Číny ovládnout Taiwan silou by měl zničující důsledky pro oblast Indo-Pacifiku i pro celý svět.“

Si a Putin vyhlásili své „partnerství bez hranic“ v únoru 2022, jen několik týdnů předtím, než Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Od té doby oba lídři opakovaně potvrzují své spojenectví.

Toto partnerství zahrnuje i to, že Moskva přejala postoj Pekingu vůči Taiwanu a ve společném prohlášení označila ostrov za „nedílnou součást Číny“.

Na začátku května se Si a Putin setkali v Kremlu, aby dále posílili spolupráci mezi oběma sousedními zeměmi. Pro Si Ťin-pchinga to byla už jedenáctá návštěva Ruska od nástupu k moci v roce 2013.

Rutte, který byl téměř 14 let nizozemským premiérem (2010–2024), nastoupil do funkce generálního tajemníka NATO v říjnu loňského roku, kde vystřídal Jense Stoltenberga.

V prosincovém projevu v roce 2024 Rutte prohlásil, že „Čína šikanuje Taiwan“. Zároveň varoval, že pokud Putin „vyjde z jednání s Ukrajinou jako vítěz“, Si to bude sledovat – a mohl by začít „okusovat Taiwan“.

V reakci na to tehdy taiwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rutteho projev „měl zvláštní význam v době, kdy autoritářské režimy rozšiřují své ambice“.

Taiwan „bude i nadále spolupracovat s partnery sdílejícími stejné hodnoty, jako jsou země G7 a NATO, aby společně chránil mír, stabilitu a prosperitu v Tchajwanském průlivu i v širším regionu“, konstatovalo ministerstvo.

–ete–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy