Stojí právo „být offline“ před křižovatkou?

Aktuálně

Stojí právo „být offline“ před křižovatkou?

Zdá se, že senátní návrh práva být offline, který má být „pojistkou proti plošnému vnucování moderních elektronických vymožeností“ či garantovat možnost platit v hotovosti, má před sebou ještě dlouhou cestu.

V polovině ledna se senátoři Ústavně-právního výboru shodli na tom, že senátní tisk 184, známý i jako „právo být offline“, který by v současné podobě upravoval ústavu a listinu základních práv a svobod, musí být ještě dopracovaný.

Včera, 26. března, se jím pak zabývala Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Na tom, že se tématikou třeba zabývat, se shodli snad všichni. Nicméně, způsob jak k cíli dojít, zdá se býti problematický…

Po úvodním slově předkladatelky návrhu senátorky Jitky Chalánkové (nezávislá) prezentoval stanovisko několika expertů na ústavní právo profesor Univerzity Karlovy a zároveň tajemník Stálé komise Jan Kysela.

„Ze stanovisek vyplývá určitá míra skepse“ a obezřetnost ohledně změny ústavních zákonů, sdělil profesor.

„Když začnete sahat do listiny [základních práv a svobod]… tak jde o to, jestli to potenciální dobro – to znamená – něco jsme změnili, něco jsme vyřešili, tak jak jsme si to představovali – nebude kompenzováno zlem v tom směru, že ta listina ztratí nimbus hodnotového základu českého právního řádu,“ sdělil Kysela s tím, že on sám se přiklání spíše k nezasahování.

Předseda Stálé komise senátor Zdeněk Hraba (nezávislý) sdělil, že chápe obavy z urychlené digitalizace a právo by se tím zabývat mělo. Otázkou dle něj je, jakou formou.

Senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se přihlásila do diskuze jako první. Dle ní, přesto, že existuje zafixovaný názor, že je ústavní zákon neměnný, za 30 let jeho existence se objevily věci, které jsou zásadní a je třeba se nad nimi zamyslet a případnou změnu nejvyššího zákona provést.

„Uvědomme si, že problém digitalizace je něco, co zasahuje téměř do všech oblastí našeho života,“ zamýšlela se později místopředsedkyně Senátu PČR s tím, že ústava tomu dodá rámec. Reagovala tím na myšlenky těch, kteří se zásahu do ústavního zákona chtějí vyhnout a problémy by řešili úpravami běžných zákonů.

Jednou z nich je senátorka Miroslava Němcová (ODS), která sice souhlasila, že na „překotnost doby“ je potřeba reagovat, ale změna právních základů musí být dle ní velmi obezřetná a do „listiny se má vstupovat pouze, když jsou tato základní práva ohrožena a nelze je jinak vyřešit“.

Eventuální změna ústavy a listiny by měla být dle ní řešena ve spolupráci s Poslaneckou Sněmovnou. S tímto návrhem polemizovala nezávislá senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, podle níž by dolní komora mohla vnést do problematiky politizaci a navíc je Senát dle jejího mínění dostatečně kompetentní a odborný.

Stanovisko ústavních právníků a profesora Kysely označila jako „akademické“. Zákonodárci však dle ní musí být i praktičtí. Podobně jako Seitlová se domnívá, že doba se vyvíjí takovým způsobem, že když se ústava přijímala, nešlo s takovým vývojem počítat – obzvláště s digitalizací. Zastává názor, že v obecné rovině se „tato otázka upravit musí, raději dřív, aby nebylo pozdě“. Jako příklad z praxe uvedla, že některé pobočky spořitelny již přijímají kroky, kdy nelze na přepážce vybrat hotovost, a tedy „omezování hotovosti se v praxi již děje“.

Ke zdrženlivosti vůči zásahům do ústavních zákonů se postavil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jiří Dienstbier. Druhý jmenovaný upozornil na problémy současného návrhu a konkrétně se zaměřil na zakotvení formulace „Česká národní banka vydává platné bankovky a mince“ do ústavy a budoucí eventualitu přijetí eura.

Senátorka Hana Kordová Marvanová (zvolena za SPOLU) sdělila, že není zastánkyní „navrhované ústavní změny v této podobě“, protože se obává, že by v jejím důsledku mohlo dojít k řadě právních sporů.

Senátorka Seitlová ještě dodala, že problematika není „věc dílčí kazuistiky“, ale toho, jak bude společnost dál fungovat. Obává se roztahování nůžek ve společnosti na „digitálně zdatné“ a nezdatné, a že ti zdatní by v budoucnu mohli ovládat méně zdatné.

Členové Stálé komise nakonec odhlasovali přerušení s tím, že na příště se připraví více podkladů.

Co návrh upravuje

První oblastí návrhu je ono ústavní právo být offline v jeho nejobecnějším pojetí. „Zahrnuje i ochranu před povinným a bezbřehým zřizováním datových schránek nebo plošným vnucováním elektronické evidence tržeb,“ konstatuje důvodová zpráva.

Dalším je pak zmíněná ústavní ochrana hotovosti, která je nově pojatá jako speciální projev práva být offline s přesahem a změnami oproti neúspěšnému návrhu z předchozího senátního období. Kromě jiného má také stanovit emisi bankovek a mincí jako jeden z hlavních úkolů České národní banky.

„Třetí pilíř předkladatelé původně vůbec nezamýšleli, ale je přirozeným doplňkem předchozích dvou, doplňkem, který oba přesahuje – jedná se o ústavní záruku ochrany spotřebitelů jako slabší strany smluvních vztahů,“ konstatují zákonodárci a dodávají: „Předkladatelé si totiž při přípravě návrhu uvědomili, že není důvod, proč spotřebitele chránit jen před vnucováním moderních technologií, a ne všeobecně.“

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy