Prázdniny a období dovolených jsou pro mnoho z nás také časem úklidu stodol, půd, hospodářských budov nebo zahrad. Pokud se letos do podobných prací pustíte, zkuste při nich věnovat pár minut i kontrole takzvaných technických pastí, které mohou být pro volně žijící živočichy smrtelné. Řada ptáků, včetně těch nejohroženějších, jako je sýček obecný či sova pálená, s námi sdílí naše domovy a jejich okolí. V blízkosti lidských sídel nacházejí tito ptáci dostatek hnízdních a potravních příležitostí, a tato místa tak pro mnohé tak představují klíčová prostředí pro jejich přežití. Právě v blízkosti lidských sídel se však nachází řada technických pastí – zdánlivě běžných míst a předmětů, které mohou být pro volně žijící živočichy smrtelné.

Technické pasti můžeme rozdělit do několika základních skupin:

1) Duté prostory

Pro ptáky jsou velmi nebezpečné různé duté vertikální dutiny, jako jsou stojící roury (včetně různých fukarů), komíny, okapové svody, ventilační šachty, ale i betonové sloupy bez vrchních čepiček. Nedávno jsme při kontrole jedné zemědělské usedlosti zažili velmi smutný okamžik. Ve svisle postavených trubkách od fukarů na seno jsme našli sedm uhynulých sov pálených různého stáří. Sovy do hladkých trubek spadly, protože jsou přirozeně zvědavé. Nelze vyloučit ani to, že mláďata, která vylétla z blízké budky, při průzkumu svého okolí do trubek spadla a svým voláním přilákala rodiče, kteří pak skončili stejným způsobem. Z hlubokých válců s hladkými stěnami už totiž nebylo úniku, čekala je pomalá smrt hladem a vyčerpáním.

Jak je zabezpečit?

• Svisle stojící roury či fukary stačí položit do vodorovné polohy či horní vstup uzavřít pletivem nebo dřevěnou deskou, a tím zamezit uváznutí ptáků v těchto pastech.

Chránič okapových svodů proti spadanému listí může posloužit i jako zabezpečení nevyužívaného komínu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Miroslav Bažant

• Komíny zabezpečíme pomocí kovové mřížky nebo průmyslově vyráběnými lapači jisker. K instalaci lapače je ale vhodné přizvat odborníky.
• Okapové svody ústící pod zem v horní části zabezpečíme mřížkou nebo chráničem proti spadanému listí, který je běžně k sehnání v hobby marketech. Alternativou je také vyústění svodů nad zem (mimo sud s vodou), kudy může živočich vylézt volně ven. U svodů končících lapači střešních splavenin („gajgrem“) přiotevřeme dvířka a ponecháme drobnou štěrbinu, kterou se ptáci dokážou vyškrábat ven.
• Ventilační šachty opatříme mřížkou nebo překryjeme např. králičím pletivem.

2) Nádrže

Dalším, mnohem méně známým nebezpečím jsou různé nádoby na vodu, jako jsou sudy, vany a kádě, které najdeme téměř na každé zahradě nebo hospodářském stavení. Bohužel nádoby všech možných velikostí s kolmými stěnami jsou často smrtící pastí nejen pro ptáky, ale i pro čmeláky, včely, obojživelníky, ještěrky, veverky i další hlodavce. V zemi, která je světovou špičkou v množství bazénů na počet obyvatel, nesmíme zapomínat ani na ně.

Ptáci často padají do bazénů i nádob při snaze se napít a nedokážou po hladké kolmé stěně nádrže vylézt, brzy jim zvlhne peří a utopí se. Pro sýčky jsou v místě jejich výskytu takovéto nádrže obzvlášť nebezpečné. Kromě nádrží na vodu se v zemědělských areálech vyskytují i nádoby s melasou a jinými často lepkavými tekutinami. Z takto nezabezpečené nádrže prakticky není úniku, a to i díky lepkavé povaze kapaliny. Prozatímním smutným rekordmanem v počtu mrtvých ptáků byla nevyužívaná nádrž s melasou, kde bylo nalezeno celkem 59 mrtvých ptáků šesti druhů.

Jak je zabezpečit?

• Na okraj nádrže s vodou připevníme drátěné pletivo, po kterém topící se pták dokáže vylézt a na vodní hladinu umístíme plovák např. kus polystyrenu nebo dřevěné prkénko. Vytvoříme tak ostrůvek, který zachrání topícím se živočichům život.
• Do bazénu umístíme plovák. K sehnání jsou specializované plováky do bazénu, které jsou připevněny k okraji a umožňují tonoucímu živočichovi po síťované ploše vylézt na okraj. Domácí kutilové si s výrobou podobného zařízení jistě poradí.
• Plováky různých velikostí a typů se dají sehnat např. na e-shopu ČSO (https://obchod.cso.cz/plovaky-proti-utonuti-zvirat/).
• Otevřené napáječky hospodářských zvířat (kalfasy) opatříme plovákem a vložkou z menší nádoby s perforovanými stěnami, která živočichům umožní z napáječky vylézt a zároveň nepředstavuje riziko poranění pro napájená hospodářská zvířata.
• Otvory do otevřených nebo zapuštěných nádrží např. na melasu překryjeme drátěným pletivem a zatížíme. Pokud nádrž nevyužíváme, otvor úplně uzavřeme deskou.
• Sudy s odpadními kapalinami důkladně uzavřeme víkem.
• Nevyužívané sudy na vodu otočíme dnem vzhůru.

3) Ostatní pasti

Mimo dvou předchozích typů pastí mohou v blízkosti lidských obydlí způsobit smrt nebo zranění tyto nástrahy:

• Sítě a provázky: jedná se o různé provázky, zbytky sítí od balíků na seno nebo nevyužité ochranné sítě na úrodu a rybářské vlasce, do kterých se ptáci i další živočichové mohou snadno zaplést. Tyto materiály ptáci také s oblibou používají ke stavbě hnízd, kde si do nich mohou mláďata zamotat nohu nebo se uškrtit.

• Lepové desky: Při monitoringu škodlivého hmyzu mohou při nevhodném umístění představovat riziko pro ptáky i další necílové živočichy. Ptáci se mohou při snaze ulovit hmyz zachycený na desce přilepit a následkem vyčerpání či poškození peří uhynout. Lepové desky by proto měly být umísťovány pouze na místa nepřístupná ptákům nebo opatřeny vhodným krytem. Pokud je to možné, je vhodnější využívat selektivnější metody monitoringu, například feromonové lapáky.

• Skleněné plochy: Průhledné a reflexní skleněné plochy představují pro ptáky nebezpečí zejména proto, že je nedokážou včas rozpoznat a mohou do nich narazit při letu. Účinnou prevencí je zviditelnění celé plochy pomocí hustě rozmístěných kontrastních prvků, například samolepicích fólií, polepů nebo jiných úprav skla. Samotné siluety dravců nejsou účinným řešením. Opatření musí být umístěna na vnější straně skla a jednotlivé prvky by od sebe neměly být vzdáleny více než 10 cm. Více zde.

Proč jsou pasti tak lákavé?

Uveďme si to na příkladu sýčků. Ti jsou přirozeně zvědaví tvorové a neodolatelně je přitahují různé temné skuliny. Ještě před několika desetiletími totiž sýčci jako svá hlavní hnízdiště využívali stromové dutiny. Přirozené stromové dutiny byly z hlediska hnízdění bezpečné, protože se po jejich členitém povrchu dokázali sýčci snadno vyšplhat. Naproti tomu většina člověkem vytvořených dutin v dnešní krajině představuje smrtící past. Z hladkých kolmých stěn trubek, komínů nebo jiných dutých konstrukcí se již nedokážou dostat ven a hynou vyčerpáním a hladem. Pro pasti v podobě otevřených nádrží již tak jednoznačné vysvětlení nemáme. Sýčci mohou reagovat na svůj odraz na vodní hladině nebo na topící se kořist, například můry či jiný hmyz, jejichž pohyb na hladině přitahuje jejich pozornost.

V technických pastech uhynulo v posledních desetiletích více než třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti. Nejde však pouze o tento kriticky ohrožený druh – podobné pasti každoročně připravují o život i mnoho dalších ptáků a jiných drobných živočichů. Na našich zahradách, dvorech, a i v hospodářských objektech se přitom nachází mnohem více nebezpečných míst, než si často uvědomujeme, a jejich odstranění bývá otázkou několika minut. Zkuste se proto při příštím úklidu nebo údržbě svého pozemku podívat na okolí očima ptáka. Možná objevíte nebezpečí, kterého jste si dosud nevšimli. Jeho odstranění vám zabere jen chvíli, ale některému z našich opeřených sousedů může zachránit život.

O tomto problému bylo již napsáno mnoho, přesto má smysl na něj znovu upozorňovat. Každý rok zbytečně hynou ptáci i další živočichové na místech, která lze jednoduchou úpravou proměnit z pasti v bezpečný prostor. Více o technických pastech se můžete dozvědět z těchto zdrojů:
Smrtící pasti
Živa: Smrtící pasti pro ptáky lidských sídel

Ptačí svět 1/2018

reklama

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy