Třináct členských zemí Evropské unie v čele s Českou republikou naléhá na Evropskou komisi (EK), aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Státy to zdůvodňují obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability. Český návrh byl předmětem diskuse na jednání unijních ministrů energetiky, které se koná v Lucemburku. Při debatě dokument podpořilo i Německo, které má největší trh se zemním plynem v Evropě. Česko zastupuje ministr průmyslu Karel Havlíček. Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musejí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a hlavně nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií. Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyenové.

V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do EU. Českou výzvu podepsalo dalších 11 zemí: Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.

K podpoře se následně připojilo i Německo. Berlín varoval, že nová pravidla by mohla narušit dodávky leteckého paliva, které už nyní čelí tlaku kvůli dopadům americko-izraelské války s Íránem na energetiku. Proti nařízení se ostře staví průmysl i dodavatelské země včetně Spojených států, které tento týden upozornily, že by to mohlo zkomplikovat dodávky plynu do Evropy.

„V současné podobě by nařízení o metanu od roku 2027 znemožnilo dovoz nejen zemního plynu, tedy LNG, do Německa, ale také ropných produktů,“ uvedla německá ministryně Katherina Reicheová. LNG je zkapalněný zemní plyn.

Evropská komise už dala najevo, že zvažuje, že ropným a plynárenským společnostem, které poruší unijní pravidla pro emise metanu, nebude po dobu tří let ukládat pokuty. Doporučení komise, které počítá s neukládáním sankcí během tříletého přechodného období, je ale podle 13 států EU nedostatečné. Argumentují mimo jiné tím, že doporučení není právně závazné a že pro dovozce sjednávající dlouhodobé dodavatelské smlouvy nadále přetrvává významná právní nejistota, napsal server Euronews.

„Přestože plně podporujeme cíl snižování emisí metanu, považujeme za nezbytné přijmout pečlivě cílené úpravy, včetně odkladu uplatňování povinností vyplývajících z unijních pravidel pro metan nejméně o tři roky,“ uvádí dokument podpořený původně 12 státy, který má ČTK k dispozici.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen dnes uvedl, že Brusel je připraven usnadnit zavádění nových pravidel. Zároveň ale zdůraznil, že nařízení, které je jedním z klíčových pilířů klimatické politiky Evropské komise, je už nyní dostatečně flexibilní a EU jej nebude přepracovávat. Podobný názor jako má komise vyslovilo při jednání v Lucemburku například Španělsko či Francie.

Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování.

Tereza Šupová

reklama

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy