Sexismus, vulgarismy, přirovnávání k pohlavním orgánům, útoky na vzhled i posílání k plotně. To jsou situace, se kterými se na sociálních sítích dlouhodobě setkávají české političky. Komentáře a vzkazy však nepřicházejí jen od nespokojených voličů či nevoličů daných politických stran, ale také od ostatních politiků, a to nejen ve virtuálním prostředí.

„Urážky slýchají denně stovky žen a dívek – že na něco nemají, že se mají radši vrátit k plotně. Výsledkem je, že nemáme dostatek žen v politice,“ prohlásila v rozhovoru pro DVTV europoslankyně Danuše Nerudová.

Nekorektní jednání vůči ženám se v české veřejné debatě objevuje pravidelně. Jedním z čerstvých příkladů, které u mnoha lidí vyvolaly nesouhlasné reakce, je chování bývalého premiéra Mirka Topolánka, který na začátku února v pořadu České televize Události, komentáře oslovil svoji názorovou oponentku, dvaadvacetiletou Rozárii Haškovcovou, familiární zdrobnělinou „Rozárko“. Ta se proti oslovení ohradila. Na sociálních sítích se pak střetli její zastánci s těmi, kterým na zdrobnělině nepřipadalo nic špatného.

Mají ženy vůbec zájem o politiku? 

Asi šedesát procent Čechů si myslí, že o odpovědné pozice v politice mají ženy menší zájem než muži. Ukazuje to zvláštní Eurobarometr o genderových stereotypech, kterého se v rámci evropské sedmadvacítky zúčastnilo více než 26 tisíc lidí. Stejné mínění mají také Poláci a menší zájem mají ženy i podle 63 procent Slováků. V rámci celé Evropské unie však šedesát procent obyvatel s tímto výrokem nesouhlasí.

O tom, že jsou muži lepšími lídry než ženy, jsou přesvědčeni tři z pěti Slováků a víc než polovina Poláků. V Česku s tímto tvrzením souhlasí pětatřicet procent dotázaných a v Evropské unii jen čtvrtina. Podle téměř poloviny Poláků a Slováků jsou ženy příliš emocionální na to, aby byly dobrými lídryněmi. V Česku si to myslí necelá třetina odpovídajících. V Německu víc než čtyřicet procent rozhodně nesouhlasí, celkem pak s tvrzením nesouhlasí téměř osmdesát procent odpovídajících.

Téměř polovině Čechů se nelíbí ani situace, kdy ženy vyjadřují na veřejnosti silné názory. Neatraktivní to přijde 45 procentům dotázaných. Stejný názor sdílí také téměř polovina Poláků. V rámci Evropské unie to za neatraktivní přitom považuje jen 23 procent lidí.

Na otázku, zda více žen v politice vede k lepším politickým rozhodnutím, kladně odpověděli tři z pěti Evropanů. V Česku i okolních státech s tvrzením souhlasila vždy více než polovina tázaných, v Polsku dokonce více než dvě třetiny.

S tím, že dočasná opatření (například kvóty) jsou nezbytná k překonání stávajícího nedostatečného zastoupení žen v politice, nesouhlasí třetina obyvatel EU. V Česku je to pak více než polovina dotázaných. Kvóty jsou nezbytné především podle Poláků, kde s nimi souhlasí téměř dvě třetiny.

Právě kvóty na ženy v politice jsou již několik let tématem ležícím na stole české politiky, názory na ně se však různí. Podle Jitky Černé ze STAN, která se dlouhodobě tomuto tématu věnuje, by dorovnání počtů mužských a ženských sil trvalo současným tempem zhruba 130 let. Kvóty by proces většího zastoupení žen v politice zrychlily.

Ženy v české politice stále chybějí 

Právě absence žen v rozhodovacích pozicích je jednou z příčin, proč se Česku v různých mezinárodních indexech rovnosti žen a mužů nedaří. Například v rámci Evropského indexu genderové rovnosti (EIGE) se Česko v loňském roce umístilo na 23. místě. Hodnocení EIGE se zaměřuje na šest oblastí – práci, peníze, vzdělávání, podíl na moci, trávení času a zdraví, a právě v kategorii moci patří Česko mezi nejhůře hodnocené. Například podíl žen na vyšších a nižších ministerských pozicích klesl na jedenáct procent, což je druhá nejnižší hodnota ze všech členských států Evropské unie, a i přes mírné zvýšení zastoupení žen ve vnitrostátním parlamentu neměly české ženy vloni ani čtvrtinu křesel.

Účast žen v zastupitelstvech krajů po posledních, loňských, volbách, pak mírně klesla, a to z 22,1 procenta na 21,2 procenta. „Ačkoli byl podíl žen na kandidátkách o trochu vyšší než před čtyřmi lety, celkové zastoupení žen v krajských zastupitelstvech pokleslo. Opět se tak potvrdilo, že bez systematické snahy o vyrovnávání zastoupení žen a mužů v politice se situace nelepší,“ uvedla ředitelka neziskové organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice, Veronika Šprincová.

„Z dat vyplývá, že v české Poslanecké sněmovně přetrvávají genderové nerovnosti, které brání rovnocenné participaci a vlivu na rozhodování. Pro kvalitní demokracii je nezbytné, aby byla otevřená a přístupná co nejširší části společnosti, a aby v ní byly zastoupeny různorodé životní zkušenosti a perspektivy,“ popsala ředitelka České ženské lobby Diana Soták Gregorová.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy