Když Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, několik měsíců poté se objevila zpráva, že se zde chystá vybudovat dětský letní tábor, který bude výkladní skříní země. Lidem, kteří zažili období, kdy bylo Československo součástí východního bloku vedeného Sovětským svazem, to mohlo připomenout časy před rokem 1989. Na Krymu se totiž po anexi Rusové rozhodli rozsáhlou generální rekonstrukcí oživit chátrající Mezinárodní dětské centrum, komplex táborů známý jako Artěk. Ten doby své největší slávy zažil právě v době studené války, kdy byl pro změnu výkladní skříní Sovětského svazu a pionýrské organizace.

Do Artěku se dostávali jen vyvolení. O získání pobytu na náklady státu se pořádaly soutěže, jichž se účastnily děti z celého východního bloku – a do pionýrského tábora pak směřovaly ty, které byly jednak nejlepší, jednak ale měly i bezchybný kádrový profil. Jezdily tam také děti prominentů. V dobách největší slávy do něj každoročně přijelo zhruba sedmadvacet tisíc dětí. „Výlet do Artěku byl pro sovětské školáky považován za prestižní ocenění,“ zmiňuje stanice BBC.

Tábor Artěk na Krymu poprvé otevřel své brány v červnu 1925, přesně před stoletím.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Cmapm, CC BY 3.0 zoom_in Dětský tábor Artěk na Krymu.

Od skromných začátků k nejprestižnějšímu táboru

Původně dětský tábor Artěk vznikl jako středisko pro léčbu dětí, které onemocněly tuberkulózou. Začátky byly opravdu skromné – v první sezóně tehdejší plátěné stany přivítaly osmdesát dětí. Jenže jak se tábor rozrůstal a sovětský režim do něj vkládal velké peníze, měnilo se i jeho osazenstvo. V roce 1936 jej začala využívat pionýrská organizace a stal se nejlepší a nejprestižnější podobnou institucí nejen v Sovětském svazu, ale celém východním bloku. Jeho fungování sice přerušila druhá světová válka, ovšem po ní – především pak v 60. letech, zažil největší rozmach.

Jeho zařízení bylo na svou dobu výjimečné – postupně vznikly desítky budov a Artěk nedaleko města Gurzuf se tak vlastně stal komplexem letních táborů. Díky místnímu podnebí fungoval nepřetržitě celý rok.

Sovětský dokument o Artěku ze 40. let minulého století:

Do 80. let minulého století postupně nabídl upravenou sedmikilometrovou pláž, stadion se sedmi tisíci sedačkami, tři plavecké bazény, množství hřišť a dokonce i nemocnici. „Artěk je největší celoročně otevřené dětské léčebné středisko v SSSR, na jehož území (320 hektarů) se nachází více než 150 moderních budov a staveb, včetně více než 40 ubytoven, osmileté školy, Paláce pionýrů, stanice pro mladé techniky, stadionu pro 7 tisíc lidí, 3 bazénů, muzea vlastivědy s parkem, pionýrského filmového studia Artekfilm, radioklubu, otevřených pódií, hřišť, stanice motorových člunů a tak dále. V táboře pracuje asi 1 tisíc pionýrských vychovatelů, učitelů, vedoucích kroužků a sekcí, zdravotníků,“ popisovala dobové poměry Velká sovětská encyklopedie.

Navštívit pionýry a prohlédnout si pionýrský ráj přicházely i významné osobnosti – třeba kosmonaut Jurij Gagarin či sovětský vůdce Leonid Brežněv.

Maria Kim Espelandová, která v roce 2014 vyprávěla o Artěku v reportáži BBC Rusko, v táboře jako pionýrka prožila dvě léta – v letech 1979 a 1981. „Všechny děti v Sovětském svazu věděly, že jen těm nejlepším se dostane odměny jet sem. Děti, jejichž rodiče byli členy komunistické strany v přátelských zemích, se zde mohly setkat s námi, sovětskými dětmi,“ vzpomínala.

Vítej, Samantho Smithová

Vzhledem k tomu, že Artěk nabízel to nejlepší z nejlepšího, nebyl dostupný každému. Právě naopak, navzdory tomu, že každoročně přivítal přes dvacet tisíc dětí, šlo o velmi úzký výběr pionýrů ze Sovětského svazu, zemí socialistického bloku a dalších přátelských států. „Tábor pravidelně navštěvovala například velká delegace dětí a mladých komunistů z Kuby,“ zmiňuje web Gateway to Russia. Případně sem ještě směřovaly dětí z oblastí, které postihla nějaká katastrofa – například po černobylské jaderné havárii.

V roce 1983 se pak tábor dostal na titulní strany novin na celém světě, a to když do něj přijela desetiletá Američanka Samantha Smithová, jejíž příběh Deník popsal nedávno. Školačka Samantha počátkem 80. let napsala dopis tehdejšímu novému sovětskému vůdci Juriji Andropovovi a ptala se, co chce Sovětský svaz udělat, aby nebyla válka. Vzhledem k pokračující napjaté situaci mezi USA a SSSR se celá věc dostala do novin, a nakonec Andropov Samantě odpověděl.

Kromě vět o tom, že Sovětský svaz válku nechce, pozval Andropov Samanthu na návštěvu země. A kam jinam, než do Artěku, který měl ukázat, jak pokrokovou zemí SSSR je. „Zvu tě, pokud ti to rodiče dovolí, přijet do naší země, nejlépe letos v létě. Dozvíš se víc o naší zemi, setkáš se se svými vrstevníky, navštívíš mezinárodní dětský tábor Artěk u moře. A přesvědčíš se sama: v Sovětském svazu jsou všichni pro mír a přátelství mezi národy,“ napsal sovětský vůdce dívce.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Jurij Abramočkin, RIA Novosti archive, CC BY-SA 3.0 zoom_in Samantha Smithová na výřezu z původního snímku z Artěku. Dívka napsala Juriji Andropovovi dopis, v němž vyjádřila svou obavu z jaderné války.

Samantha nakonec za velké pozornosti světových médií do Sovětského svazu opravdu dorazila – a její fotka z Artěku, kde je obklopena smějícími se pionýry, obletěla planetu.

Den v Artěku

Tábor Artěk, který byl výkladní skříní sovětského režimu, měl samozřejmě přísná pravidla. Propaganda zveřejňovala fotografie šťastných a dokonale upravených pionýrů v krásném přímořském prostředí a u řady sportovních či dalších aktivit. „Den byl naplněn aktivitami – sportováním, soutěžemi, na to byl kladen velký důraz. Užívaly jsme si zpívání artěckých písní. Naučili jsme se je zpívat v prvním týdnu pobytu, slyšeli jsme je každý den,“ vzpomínala účastnice tábora Espelandová.

Palestinské děti v Artěku v roce 1982:

Přestože si pionýři skutečně užívali krásného prostředí a luxusního zařízení, vše v Artěku bylo dokonale naplánováno. Pionýry ráno budily fanfáry a stejný zvuk pak značil večerku. „Nutností před snídaní byla rozcvička. Snídaně začínala v devět hodin ráno a děti měly své povinnosti, pomáhaly připravovat stoly,“ uvádí web Gateway to Russia.

Dopoledne následovalo koupání v moři, na což byla vyhrazena hodina a děti směly do vody vstupovat jen v určených skupinkách. Následně se věnovaly rozvoji různých dovedností – stavěly modely či hrály šachy. Po obědě následoval odpočinek a další možnost koupání na pláži. „Jeden turnus v táboře trval obvykle 21 dní a zakončoval jej koncert a hromadné aktivity,“ popisuje Gateway to Russia.

Samozřejmou součástí pobytu v Artěku byla i ideologická výchova. „V Artěku se pilně pracuje na komunistické výchově pionýrů. Pořádají se dětská fóra, festivaly, artěcké ohně, výlety, túry po partyzánských stezkách, sportovní soutěže. Pionýři se setkávají s osobnostmi KSSS, mezinárodního dělnického a komunistického hnutí, s kosmonauty, básníky a spisovateli, umělci a skladateli,“ shrnula Velká sovětská encyklopedie.

Závody na kolech v Artěku, 70. léta minulého století:

Na důraz, který byl kladen na ideologii, nezapomněla ani Espelandová. „Museli jsme nosit pionýrskou uniformu, ale děti za zahraničí, které je neměly, je nosit nemusely. Měli jsme povinné politické diskuse o vybraných tématech. Bylo nám řečeno, abychom opakovali slogany komunistické strany. Byla jsem hodná dívka a hodné dívky dělají, co se jim řekne. Takže jsem to říkala, a částečně jsem jim věřila. Nyní rozumím tomu, že ten koncept byl způsobem vymývání mozků,“ poznamenala žena.

Zároveň ale dodala, že v Artěku děti mluvily o tom, že si jsou všichni rovní a všichni jsou bratry a sestrami. Podle ní to byla hezká myšlenka, ale uvědomuje si, že skutečný svět tak nefunguje.

Doba úpadku

S nezadržitelným rozkladem Sovětského svazu se i slavné časy Artěku chýlily ke konci. Upadat začal spolu s rozpadem východního bloku na přelomu 80. a 90. let minulého století. Areál byl přejmenován na Mezinárodní dětské centrum, a nadále sem každoročně jezdily vybrané tisíce dětí na pobyty, které platil stát. Jenže nově samostatná Ukrajina zároveň přestala do Artěku nalévat velké peníze a tak areál začal nevyhnutelně chátrat. Nepomohly ani apely jeho zaměstnanců, z nichž mnozí kdysi tábor absolvovali jako pionýři či pionýrští vedoucí a v dospělosti se v něm usadili.

Přidružily se i další problémy. V roce 2001 přinesla světová média, včetně například slovenské tiskové agentury TASR, zprávy, že vedoucí v Artěku mají problém zvládat děti a dospívající na pobytech. „Místo ideální výchovy vedoucí suplují zanedbanou sexuální výchovu v rodině a škole a jsou svědky sexuální revoluce. Vedoucí přiznávají, že v obavě, aby jim svěřené dívky během letního tábora neotěhotněly, často preventivně rozdávají prezervativy a vysvětlují jejich správné použití,“ informovala TASR.

Ještě v roce 2010 v Artěku pobývaly tisíce dětí, bylo ale zjevné, že směřuje k záhubě. Poté, co Krym v roce 2014 anektovali Rusové, padlo v Moskvě rozhodnutí zašlou slávu pionýrského tábora obnovit při rozsáhlé rekonstrukci. Artěk funguje dodnes a každoročně do něj přijíždí nižší tisíce dětí. Mnohé z nich ovšem nedobrovolně.

Převýchova unesených dětí

To, co se v Artěku děje po začátku války na Ukrajině v roce 2022, znepokojuje Ukrajinu a západní státy natolik, že se komplex stal jednou z institucí, na níž byly uvaleny sankce. Podle Ukrajiny a západních států totiž v Artěku Rusové shromažďují děti unesené z napadené Ukrajiny.

„Mezi sankcionovanými organizacemi je Artěk – který ministerstvo zahraničních věcí popsalo jako ruskou vládou vlastněný letní tábor nacházející se na Ruskem okupovaném Krymu. Do Artěku přijíždějí ukrajinské děti, které jsou zde umístěny do „patriotických re-edukačních programů“ a je jim zabráněno vrátit se k jejich rodinám, uvedl Washington,“ informoval v roce 2023 web Sky News v souvislosti s novými sankcemi namířenými na Rusko, jejichž seznam tehdy zveřejnily Spojené státy americké.

Minulý týden další sankce na jednotlivce a instituce spojené s únosy ukrajinských dětí představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na seznamu je podle listu Kyiv Independent opět i Artěk. „Před ilegální anexí Krymu v roce 2014 byl Artěk ukrajinským dětským táborem, ovšem po okupaci poloostrova nad ním Rusko převzalo kontrolu. Podle ukrajinské vojenské zpravodajské služby je nyní tábor zapojený do masových únosů, ilegálních deportací a nuceného umisťování ukrajinských dětí, přičemž šíří informace o „mírových a humanitárních“ cílech Ruska,“ píše ukrajinské médium.

Ruská propaganda zatím z Artěku zveřejňuje záběry velmi podobné těm ze socialistických dob – tábor prezentuje jako místo dětské radosti, v němž je zdůrazňována hrdost na Rusko.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy