Zelené střechy ochlazují budovy, zadržují dešťovou vodu a vytvářejí vlídný prostor pro přírodu ve městech. Jejich vybudováním ale práce nekončí. Americký výzkum ukázal, že bez dlouhodobé péče mohou zelené střechy během několika let přestat plnit svou funkci. Zásadním okamžikem pro jejich další osud bývá změna vlastníka budovy. Chcete umenšit dopady efektu městských tepelných ostrovů? Rádi byste si pustili přírodu trochu víc k tělu, přiblížili se k zeleni i v ruchu velkoměsta? Hledáte ekologické řešení, které pomůže biologické rozmanitosti přímo v místě vašeho bydliště? Anebo koukáte po tom, kde by se dalo ušetřit za energie? Odpovědí na všechny tyhle otázky se klidně může stát pořízení ozeleněné střechy.

Jak ovšem naznačuje analýza, kterou vytvořila Taylor Wishart, studující přírodní vědy na Univerzitě v Tennessee, pořízení takové zelené střechy je vlastně jen ten první krok. A ty následující kroky už ne každý domýšlí. Často s neradostnými důsledky pro střešní zahrady jako takové. Zdaleka ne všechny, které byly s velkou slávou v minulosti vybudovány, přetrvají. A právě proto, byť jsou oblast a předmět výzkumu Wishartové zacíleny na Spojené státy americké, mají její zjištění přesah i do Evropy.

Jak uvádí, většina diskuzí o zelených střechách se nese ve velmi praktickém duchu, přičemž jejich podstata tkví v samotném zakládání a návrhu zelených střech. Na internetových fórech, v kutilských návodech i na workshopech a školeních se stále dokola řeší, z čeho by měl být složen a jak hluboký by měl být substrát. Jakou izolaci zvolit, protože i rozměry malá zelená střecha vybudovaná svépomocí vyžaduje mnoho vrstev, které chrání konstrukci před kořeny a zajišťují odvodnění. Debatuje se o vhodných druzích rostlin, o řešení závlahy. Anebo, o kolik stupňů Celsia skutečně mohou rostliny evapotranspirací ochladit budovu.

„Mnohem menší pozornost se ale věnuje tomu, co se se střechou stane za pět, deset nebo dvacet let,“ říká Wishartová. Přetrvají benefity zelené střechy? Za jakou dobu po založení je třeba vykonat nějakou zásadní úpravu, obnovu? Právě to hledisko dlouhodobého využívání ji pak oslovilo natolik, že spolu s kolegy začala pátrat po osudech 46 zelených střech, vytvořených v posledních letech na jihovýchodě Spojených států.

„Místo toho, abychom zjišťovali, jak dobře funguje nově instalovaná střecha, ptali jsme se, zda stále plní svou funkci a zda je o ni pečováno i několik let po vybudování,“ popisuje Wishartová. „A výsledky nás překvapily.“

Když se mění majitel

Téměř polovina střech již nefungovala tak, jak bylo původně zamýšleno. Devět z nich bylo opuštěných, s pozorovatelným úbytkem vegetace, bez jakékoli údržby. Dvanáct zelených střech, které byly ne až tak dávno zrealizovány, bylo zcela odstraněno.

Ještě zajímavější bylo zjištění, co rozhodovalo o úspěchu či neúspěchu zelené střechy. Z průzkumu totiž plynulo, že nezáleželo ani tak na tom, zda zelená střecha získala certifikaci LEED – která ji formálně uznávala jako součást udržitelného návrhu – ani na tom, zda ji vlastnila soukromá společnost, nebo nezisková organizace.

Rozhodující prý bylo, zda se v průběhu let změnil vlastník budovy.

Prakticky pokaždé, když budova změnila majitele, skončily zelené střechy buď opuštěné, nebo byly zcela odstraněny. „Možná kvůli ztrátě znalostí o dané střeše,“ připouští Wishartová. „Svou roli jistě hrají i náklady.“

Lidé, kteří koupí budovu se zelenou střechou, mohou mít docela jiné rozpočtové možnosti nebo jiné priority. A nemusí být ochotni věnovat čas či peníze na její údržbu. Z průzkumu Univerzity v Tennessee plyne, že finanční náročnost zelené střechy se může pohybovat ve velmi širokém rozmezí, od několika centů po tři dolary za čtvereční stopu. Přepočítáno, od několika korun až po více než 680 Kč za metr čtvereční ročně.

A sama údržba zelené střechy může být časově velmi náročná, zejména pokud je nutné střechu ručně odplevelovat a zalévat. Ten původní zápal pro dobrou věc nemusí následující majitel domu se zelenou střechou sdílet, ale zelené střechy, stejně jako každá jiná zelená infrastruktura, stejně vyžaduje průběžné sledování a péči.

Rostliny je třeba zalévat, hnojit a někdy také nahrazovat. Zavlažovací systémy potřebují opravy. Je nutné regulovat invazní druhy. Drenážní vrstvy je třeba kontrolovat, aby se zabránilo závažným průsakům, které by mohly poškodit budovu pod střechou. Bez této péče mohou mnohé přínosy, kterými byla původní investice zdůvodňována, postupně zmizet.

„Představte si, že vysadíte tisíce stromů podél ulic a potom je už nikdy nezalijete,“ dává příklad Wishartová. „Pak by to byla hodně špatná investice. Přesto lidé často předpokládají, že zelené střechy budou po instalaci fungovat vlastně neomezeně dlouho, aniž by se zamýšleli nad prací, která je nutná k tomu, aby rostliny zůstaly naživu.“

Když se snižují provozní rozpočty budov, prvky zahradní a krajinářské architektury, včetně zelených střech, bývají často pozměněny. Nebo se jejich údržba omezuje, aby se ušetřily peníze.

Ten americký průzkum netvrdí, že zelené střechy selhávají. To, že tahle zelená infrastruktura hraje důležitou roli při pomoci městům přizpůsobovat se oteplujícímu se klimatu, pořád platí. Zelené střechy skutečně mohou snižovat teploty ve městech, zlepšovat hospodaření s dešťovou vodou, vytvářet životní prostředí pro různé druhy organismů a zpříjemňovat život v městských čtvrtích.

Ale k tomu aby zelené střechy poskytovaly environmentální přínosy i desítky let po své instalaci, bude třeba víc než jen je zakládat. „Možná se budou muset města a místní komunity zaměřit nejen na pobídky podporující jejich výstavbu, ale též jejich údržbu,“ vysvětluje Wishartová.

Dlouhodobé plány údržby, jasně stanovená odpovědnost vlastníků a financování dlouhodobé péče se mohou ukázat stejně důležité jako samotná instalace. Přizpůsobování se změně klimatu totiž nespočívá pouze v budování nové infrastruktury, ale také v zajištění toho, aby tato infrastruktura mohla úspěšně fungovat a prospívat i mnoho let do budoucna.

---

reklama

---

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy