Bytová krize v Česku sílí. Stavaři se bojí změny DPH, slibům politiků nevěří

Aktuálně

Bytová krize v Česku sílí. Stavaři se bojí změny DPH, slibům politiků nevěří

Počet dokončených bytů oproti roku 2023 mírně vzrostl pouze v Praze, ve všech ostatních krajích jich dokončili méně. Doba stavby rodinných domů se v průměru prodloužila o pět měsíců, u bytových domů to bylo o 2,5 měsíce déle. V rodinných domech převládaly nové čtyřpokojové byty, v bytových domech pouze dvoupokojové.

Propad počtu dokončených bytů v uplynulých letech je podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy zejména přímým důsledkem zpomalení projektů v době covidových restrikcí i kvůli změně podmínek po vypuknutí ruské války na Ukrajině.

I bez toho by se ale podle Nouzy české stavebnictví zřejmě potácelo v nejistotě kvůli přístupu politiků. „Fakticky neudělali nic, co by systém odblokovalo. Místo činů přibývaly další analýzy, strategie, komise a normy,“ posteskl si Nouza, podle něhož nyní v Česku chybí až 150 tisíc bytů v místech, kde lidé chtějí reálně žít.

Průměrná cena nového prodaného bytu v developerských projektech v Praze a krajských městech loni ve čtvrtém čtvrtletí podle Deloitte Real Indexu činila 130 700 korun za metr čtvereční. Rostoucí cena bytů se logicky přenáší i do rychle se zvedajících nájmů v nájemních bytech.

Příkladem pomalých změn je projekt digitalizace stavebního řízení, jehož neúspěšné spuštění před rokem stálo funkci ministra pro místní rozvoj tehdejšího předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Stavební úřady nyní fungují v provizorním režimu a nový systém by měl být hotový nejdříve až za tři roky. „Právě velmi pomalé povolovací procesy v celém propadu staveb hrají důležitou roli,“ podotkl generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.

Co by mohlo rozhýbat zrychlní staveb?

Co by tedy stát měl pro zrychlení staveb zejména udělat? „Nepůjde to bez toho, že se ‚odšpuntuje‘ celý systém výstavby od povolení až po podporu toho, aby bylo dost materiálů, a také dostatku stavebních pracovníků,“ konstatoval Soudný. Zatím ale změně k lepšímu nic příliš nenasvědčuje.

Nelíbí se mu třeba nová úprava pravidel pro osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) při dodání nových staveb, která začala platit od 1. července. Zatímco dosud bylo dodání nemovitosti od této daně osvobozeno až po uplynutí pěti let od kolaudace stavby, nově bude zdaněn pouze první převod v době do 23 měsíců od kolaudace. „Je to další prvek nejistoty jak pro stavební firmy, tak pro developery, v prostředí, které je už dneska extrémně složité,“ obává se Soudný. Kromě většího tlaku na načasování prodejů to podle něj může vést i k dalšímu zdražování nového bydlení.

Podle Nouzy může být dobrým signálem ke změně alespoň to, že se dostupnost bydlení letos dostala mezi klíčová volební témata. „Politici tedy vědí, že to je problém, který veřejnost pálí,“ podotkl Nouza.

Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček se ale obává, že ale ani případný konstruktivní přístup politiků nemusí změny k lepšímu rozhýbat. „I když politici na celostátní úrovni budou deklarovat, že jsou pro výstavbu a že budou řešit bytovou krizi, tak když potom půjde o konkrétní projekty, může to narážet na odpor místních obyvatel,“ prohlásil Křeček.

Kromě samotných obyvatel lokalit, kde by se mělo stavět, podle něj totiž často další výstavbu blokují ekologové, památkáři a různí další ochranáři. „Potom se to rozporuje tak dlouho, že než věc projde povolovacím procesem, tak to třeba v Praze trvá i deset let,“ podotkl Křeček. To však výrazně navyšuje konečnou cenu nemovitostí. „Developer už musí mít pozemek koupený, už ho musí financovat a už mu běží úroky, ale deset let v podstatě nemůže kopnout do země,“ dodal.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy