Rostoucí objem emisí chemických částic z letecké dopravy přináší dvě důležité výzvy, jak vyplývá z nedávno vydaných zpráv evropské a americké letecké agentury. Stopy za letadly dle nich negativně ovlivňují globální klima, resp. přispívají k oteplování, a to nejen v souvislosti s CO₂. Některé další látky jsou i škodlivé pro lidské zdraví.

V nové zprávě o dopadu letectví na životní prostředí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropské agentury pro životní prostředí (EPA) se uvádí, že letadla do ovzduší emitují nejen CO₂, ale také další látky, které pravděpodobně způsobují oteplování planety, jako oxidy dusíku a síry, či suspendované částice sazí.

Navíc dle zprávy objem těchto emisí v zemích EU + ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Norsko) postupně roste (vyjma propadu v období covidové pandemie). Např. v roce 1990 tyto lety emitovaly 274 tisíc tun oxidu dusíku, v roce 2023 to bylo kolem 644 tisíc tun oxidu dusíku.

Saze, oxidy dusíku, síry a další zplodiny z letadel vytvářejí umělé mraky typu cirrus. Tyto mraky mohou zůstat na obloze celé dny a pokrývat rozsáhlé oblasti.

Za určitých atmosférických podmínek oxidy síry z letadel mohou planetu ochlazovat, dle zprávy je ale celkový efekt těchto emisí především kvůli sazím a oxidům dusíku opačný, to znamená, že planetu oteplují.

Problematice vlivu emisí z letadel na klima se věnoval i nedávno vydaný dokument „Contrails Research Roadmap 2025“, publikovaný americkým Federálním úřadem pro letectví (FAA), Národním úřadem pro oceán atmosféru (NOAA) a Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA).

Také podle tohoto dokumentu zejména emise sazí či oxidu dusíku zabraňují úniku tepla a přispívají k oteplování planety.

Dokument vysvětluje, že se letecké stopy „vyznačují tendencí rozšiřovat se, až nakonec pokrývají oblasti, které mohou zabírat několik stovek kilometrů.“

„Původně se jedná o kondenzační stopu v podobě čáry, která může být detekována satelity. Během několika hodin se může změnit v trvalý kondenzační cirrus mrak, který není možné rozeznat od přírodních cirrus mraků.“

Dle dokumentu závažnost a rozsah vlivu těchto emisí na klima nejsou plně prozkoumány. Nicméně se zde uvádí, že jejich příspěvek k oteplení planety je srovnatelný s kumulativními emisemi CO₂ z veškerého letectví od začátku věku tryskových letadel, to znamená od 40. let dvacátého století.

V roce 2023 byl dle zprávy EASA zahájen pilotní projekt Evropského parlamentu, který by měl „prozkoumat proveditelnost optimalizace složení paliva s cílem snížit dopady emisí jiných než CO₂ na životní prostředí a klima, aniž by to mělo negativní dopad na bezpečnost (nižší aromáty, síra)“.

Vliv na zdraví

Zpráva evropského úřadu se věnuje i dalším emitovaným částicím, které ale mají dopad na zdraví. Jako největší problém v tomto směru vyhodnocuje emise ultrajemných částic (UFP), které „mohou proniknout do krevního oběhu a stát se nosiči toxických látek“. Jde o částice velikosti menší než 100 nanometrů (1 nanometr se rovná 1 miliardtiny metru).

Mezi dalšími chemikáliemi pak uvádí oxid chromový a PFAS.

A „protože neexistují okamžité alternativy“, nadále bude možné při pochromování různých částí letadel používat zdraví nebezpečný oxid chromový, konstatuje zpráva.

Kromě toho uvádí, že se mohou z ložisek, těsnění, elektrických kabelů, z hydraulického systému a z dalších částí letadel do ovzduší uvolňovat věčné chemikálie PFAS (perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky) a mikroplasty.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy