Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z dlouho očekávané revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou dnes představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040. Komise dnes nastínila budoucnost systému, který je považován za jeden z jejích nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie ke globálnímu oteplování. Návrh reformy nyní podle mnohých odstartuje měsíce sporů mezi evropskými lídry a zákonodárci. Reforma totiž vyžaduje schválení Radou EU, která zastupuje členské státy, a Evropským parlamentem. Země jako Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu, která bude vůči průmyslu vstřícnější. Naopak severské státy a Španělsko odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.

Podle návrhu by EU firmám poskytla 80 procent bezplatných povolenek předem, pokud předloží plány investic do dekarbonizace v Evropě. Zbývajících 20 procent by firmy získaly po uskutečnění těchto investic.

„Revize systému ETS přinese průmyslu úlevu, zároveň však zachová jeho klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem,“ uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS. Takzvané benchmarky a jejich úpravu zmiňovali například čeští představitelé opakovaně. Referenční hodnoty určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. Hovořilo se přitom o tom, že by počet bezplatně přidělovaných povolenek měl postupně ubývat, s čímž ale Česká republika nesouhlasila.

Komise ve svém návrhu neruší systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím, a zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Jde o další část balíčku, který má zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by se úplně změnila základní architektura systému.

Revidovaný systém ETS rovněž počítá s pomalejším snižováním emisního stropu než podle současných pravidel. Zatímco dosavadní nastavení by vedlo k postupnému vyčerpání všech povolenek kolem roku 2039, nově mají být povolenky draženy i dlouho po roce 2040. Tempo snižování emisního stropu se zpomalí – z dnešních 4,3 procenta bude v letech 2031 až 2035 klesat o 3,7 procenta ročně a od roku 2036 o 1,7 procenta ročně. Díky tomu zůstane systém obchodování s emisními povolenkami funkční i po roce 2040. V praxi to znamená zpomalení rychlosti snižování emisí.

Součástí návrhu je také možnost využívat v letech 2036 až 2040 mezinárodní uhlíkové kredity, a to až do výše dvou procent emisních povinností. Firmy tak budou moci část svých povinností splnit prostřednictvím kvalitních zahraničních projektů na snižování emisí, namísto nákupu evropských emisních povolenek.

Komise chce zachovat princip solidarity v rámci ETS, tedy že část výnosů z emisních povolenek bude dál pomáhat chudším členským státům s energetickou transformací. Mezi tyto státy nadále patří i Česká republika.

ETS od roku 2013 vygeneroval příjmy ve výši 260 miliard eur, uvedla agentura Reuters. Evropská unie navrhla přísnější pravidla pro využívání těchto příjmů vládami členských států tak, aby 50 procent z nich bylo znovu investováno do dekarbonizace odvětví zahrnutých v ETS. Tento návrh však může narazit na odpor vlád, které příjmy z ETS využívají k pokrývání výpadků ve veřejných rozpočtech.

„Systém EU ETS prokázal, že stanovování cen uhlíku funguje. Snížil emise, posílil energetickou bezpečnost Evropy a mobilizoval investice v celé naší ekonomice,“ uvedl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Dnešní návrh revize systému ETS podle něj spojuje tři klíčové cíle: opatření v oblasti klimatu, konkurenceschopnost a nezávislost. „Podporuje opatření v oblasti klimatu tím, že systém ETS transformuje na skutečný motor inovací a investic,“ dodal Hoekstra.

Česká republika je jednou ze zemí, které hlasitě požadovaly změnu systému ETS. Na konci května Česko spolu s dalšími zeměmi vyzvalo EU, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. V této souvislosti státy zmínily například důležitost zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle českého premiéra Andreje Babiše je změna systému emisních povolenek nejrychlejší způsob, jak pomoci nejen českému, ale i evropskému průmyslu. Babiš to uvedl během červnového summitu EU. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává „osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu“, je ale podle ní potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami. Týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Rozšíření systému ETS 2 má být zprovozněno po ročním odkladu v roce 2028 a mělo by se týkat silniční dopravy či vytápění budov. Součástí zavedení ETS 2 má být i sociálně-klimatický fond, který by měl zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti.

reklama

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy