Fakt, že se asociační rada konala, vnímá izraelský ministr jako „pozvánku k otevřenému a konstruktivnímu dialogu“. „Některé evropské země mají rozdílné pozice. Například postoj Maďarska a České republiky k Izraeli není stejný jako postoj Slovinska a Irska. Poslouchal jsem je a odpovídal na jejich obavy. Jsme zvyklí čelit kritice, pokud kritika není spojena s delegitimizací, démonizací nebo dvojím metrem,“ uvedl po skončení pondělní schůzky ministr Saar.

Židovský stát je podle šéfa diplomacie vždy připravený vést dialog. „Nikdo nás ale nedonutí ohrozit naše lidi, nemůžeme je vystavit riziku vyhlazení,“ prohlásil s tím, že hlasy o vyhlazení Izraele zaznívaly v posledních dnech například ze strany Íránu, Jemenu, ale i z Bejrútu či z Gazy. Ministr v Bruselu zopakoval izraelský požadavek na úplnou demilitarizaci Pásma Gazy, ve kterém už nesmí vládnout teroristické organizace jako je Hamás či Islámský džihád.

Podle šéfky unijní diplomacie se v pondělí 24. února ministři shodli, že neexistuje jiné řešení než „dvoustátní řešení“. „Podporujeme palestinskou administrativu a návrat každého vysídleného Palestince, pro kterého je Gaza domovem. Budeme rovněž podporovat rekonstrukci Gazy společně s regionálními aktéry. Na druhou stranu se Pásmo Gazy už nesmí znovu stát útočištěm teroristů,“ dodala Kallasová s tím, že v dubnu má v plánu jednání rovněž s palestinským premiérem.

Obnovení vztahů je reálné

Hlavním tématem pondělní schůzky byla humanitární situace v pásmu Gazy, izraelsko-palestinské vztahy i celkově situace v regionu Blízkého východu. Podle izraelského ministra jsou v rámci EU „velmi přátelské země a jsou méně přátelské země“. Pondělní jednání ale podle něj ukázalo, že existuje ochota obnovit normální vztahy.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil, že se Asociační rada EU-Izrael konala a že se sedmadvacítce ještě před jednáním podařilo shodnout na společné pozici. V ní se mimo jiné hovoří o tom, že palestinským obyvatelům Pásma Gazy, které válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vyhnala z jejich domovů, by měl být zajištěn důstojný návrat domů a že Evropa přispěje k obnově zničeného území.

O společné pozici EU se v Bruselu jednalo posledních několik týdnů. Podle informací ČTK byla mnohdy jednání na pracovní úrovni velmi vyhrocená. Nejnáročnější bylo sladit pozice mezi zeměmi jako je Španělsko, které je hlasitým kritikem Izraele zejména kvůli jeho ofenzivě v Pásmu Gazy, a například Maďarsko, které je velkým stoupencem židovského státu. Česká republika, která rovněž Izrael silně podporuje, byla s výsledným textem spokojena.

„Víme, jak se liší pozice jednotlivých členských států, neřekl bych, že jsou tady dva tábory, spíš je to takový vějíř názorů, jak se státy vyjadřují k některým otázkám,“ řekl novinářům Lipavský. Dnešní debata se podle něj koncentrovala na otázky příměří, na humanitární otázky i na nutnost propuštění rukojmích. Šéf české diplomacie Izrael tento týden ve středu a ve čtvrtek navštíví, v plánu má setkání i s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem a premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Ničivou válku v Pásmu Gazy podnítil 7. října 2023 teroristický útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli téměř 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území. Izraelská armáda v reakci zaútočila na Pásmo Gazy, kde v důsledku těžkého bombardování a bojů podle tamních úřadů ovládaných Hamásem dodnes zahynulo či se pohřešuje v sutinách celkem na 62 tisíc lidí. Bilance započítává ozbrojence i civilisty, jichž je ovšem většina.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy