Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

Tech

Letošní Kavliho a Gruberova cena nesou kosmonautickou stopu

Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy.

Alexej Filippenko
Alexej Filippenko
Zdroj: https://cdn.firespring.com/

Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit s ostatními obory. To však neplatí pro další dvě významná ocenění – Gruberovu cenu a Kavliho cenu. Obě se udělují ve třech kategoriích, Kavliho cena se uděluje za nanovědy, neurovědy a také za astrofyziku. Gruberova cena potom za neurovědy, genetiku a kosmologii. Takže astrofyzikové a kosmologové mají svou prestižní cenu.

A jelikož se právě nedávno objevily výsledky jak Gruberovy ceny za kosmologii, tak Kavliho ceny za astrofyziku, pojďme se na laureáty společně podívat. Letos totiž v obou cenách najdeme i stopy kosmonautiky. Ještě ale musíme uvést jednu důležitou skutečnost. Zatímco Gruberova cena se udílí každý rok, Kavliho cena jen jednou za dva roky, a to v sudých letech, takže letos a příště pak v roce 2028. Obě ocenění už přitom v minulosti obdrželi vědci pracující v kosmickém výzkumu, například za výsledky sond WMAP, Planck, či Hubbleova teleskopu.

Pozor Aktualita:  20 novinek ze světa Lego. Zahoďte nudný fíkus z Ikey a postavte místo něj superdestruktor

Začněme Gruberovou cenou za kosmologii. Tu letos obdržela trojice vědců za výzkum supernov, tedy mohutných explozí hmotných hvězd. Byli to konkrétně Japonec Kenichi Nomoto a Američané Stanford Woosley a Alexej Filippenko. První dva jmenovaní, tedy Nomoto a Woosley se zasloužili především o teorii supernov, nezávisle na sobě rozpracovali modely toho, jak fungují supernovy typu Ia vznikající v binárních systémech běžných hvězd hlavní posloupnosti a bílých trpaslíků, a také typu II, což jsou masivní hvězdy na konci svého života.

Tři Grubeovy medaile udělované jako ocenění pro vítěze v jednotlivých kategoriích.
Tři Gruberovy medaile udělované jako ocenění pro vítěze v jednotlivých kategoriích.
Zdroj: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/

Woosley se později podílel i na pozorovacím programu astronomické observatoře High Energy Transient Explorer 2 (HETE-2, nebo též Explorer 79), kdy se testovalo, zda mohou být supernovy typu II původci tehdy dosti záhadných gama záblesků. A ukázalo se, že ano, dlouhé gama záblesky skutečně velmi hmotné supernovy typu II mohou vysvětlit.

Pokud jste četli nedávný článek o cenách Pacifické astronomické společnosti, je vám jméno Filippenko již známé. Jde o jednoho z největších odborníků na supernovy a obecně o jednoho z nejuznávanějších astronomů. Filippenkova pozorování supernov pomohla kategorizovat supernovy a pochopit, že vůbec existují nějaké podtypy supernov typu I. Pomohl také zjistit, že by se supernovy typu Ia mohly použít k měření vzdáleností ve vesmíru, což vedlo k objevu zrychlené expanze vesmíru, kdy byla data získána i za pomocí Hubbleova teleskopu. Také na tomto objevu se Filippenko podílel.

Pozor Aktualita:  „Dýchám jejich smrady a ještě se do mě naváží.“ Jan popisuje šikanu elektromobilistů
Amina Helmi
Amina Helmi
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Kavliho cena za astrofyziku byla letos udělena trojici vědců, kteří se věnovali studiu historie naší Mléčné dráhy. Konkrétně odhalili to, že Mléčná dráha v dnešní podobě vznikla postupným slučováním s jinými galaxiemi, čemuž se říká hierarchická akrece. Tento proces ostatně pokračuje dodnes, neboť Mléčná dráha postupně pohltí i další galaxie. Oceněni byli britský astronom Vasilij Bělokurov z univerzity v Cambridge, nizozemsko-argentinská astrofyzička Amina Helmi z univerzity v Gröningenu a francouzský astronom bolivijského původu Rodrigo Ibata z univerzity ve Štrasburgu.

Všichni laureáti se věnovali tomu, jak se vyvíjí naše Mléčná dráha. Konkrétně Amina Helmi používá ke studiu vývoje a dynamiky galaxií numerické simulace a data z evropské astrometrické observatoře Gaia. Kromě toho zkoumá i temnou hmotu. Rodrigo Ibata se v roce 1994 podílel na objevu nových trpasličích galaxií ve Střelci a ve Velkém psovi. Také on používá kosmické observatoře, ke studiu hala Mléčné dráhy například využil Hubbleův teleskop. Za zmínku také stojí, že jeho tehdy patnáctiletý syn Neil se v roce 2013 stal spoluautorem článku týkajícího se satelitních galaxií velké galaxie M31.

Pozor Aktualita:  Uklízečka viděla domácnosti stovek lidí. Ze zkušenosti ví, co o nich jejich věci prozradí

Zda některý z těchto výzkumu bude později oceněn Nobelovou cenou nevíme, osobně jsem k tomu spíše skeptický. Nicméně dotyční vědci si už velké jméno udělali, neboť Gruberova a Kavliho cena jsou mezi astrofyziky a kosmology velmi uznávané a prestižní.

 

Použité a doporučené zdroje

Zdroje obrázků

✅ Více: ZDROJ ZDE