Téma potratů se nyní skloňuje i ve veřejném prostoru. Tři koaliční poslanci přinesli do sněmovny návrh, aby se na krabičkách těhotenských testů povinně objevil odkaz na organizace podporující zachování těhotenství. Ze tří zákonodárců zůstala jen jedna, lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková. „Důvodem, proč tyto pozměňující návrhy podávám, je především snaha poskytnout pomoc neočekávaně těhotným ženám, které se dostávají do stresové situace a je pro ně velmi důležité, aby v této chvíli měly možnost, pokud budou chtít, využít nabídnutých informací,“ vysvětlila. Upozornila také na snahu pomoci ženám, které jsou dle jejích slov vystaveny velice specifickému a často opomíjenému druhu domácího násilí, a to je nucení podstoupit interrupci.

Na tvorbě pozměňujícího návrhu se podílelo také konzervativní a protipotratové uskupení Hnutí pro život. Autoři v důvodové zprávě argumentují tím, že opatření zvýší porodnost. Podle Filipa Hona z katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze liberální interrupční legislativa v zemi s dostupnou antikoncepcí hraje jen minimální roli. „Zpřísnění potratových zákonů obvykle nevede k vyšší porodnosti, ale spíše k nelegálním a nebezpečným potratům, které nejsou evidovány, ale existují,” okomentoval.

Proti návrhu se však zvedla vlna odporu, a to nejen mezi politiky, ale také veřejností či organizacemi. Například organizace Konsent, která se zabývá prevencí sexuálního násilí a obtěžování a zasazuje se o změnu přístupu k sexu a vztahům, chce zakotvit právo na interrupci v Listině základních práv a svobod. Podle nich nedostatečně chrání ženu a její právo na interrupci a zakotvení práva v Listině by potvrdilo rovnoprávnost žen, a přirozeně tak završilo ochranu reprodukčních práv a společenskou hodnotovou debatu o nich.

O potratech v Česku i zahraničí

Zatímco v Česku je potratová legislativa poměrně liberální a roky bez větších změn, nedávnou změnou zákonů týkajících se umělého přerušení těhotenství prošly například Spojené státy, kde legislativa zpřísnila. Celostátně v roce 2022 kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu USA skončila ústavní ochrana práva žen na interrupci, každý stát si tak o potratech rozhoduje sám. Zatímco v některých z nich k potratům dochází jen při ohrožení na životě těhotné, v jiných lze podstoupit interrupci i ve vyšších týdnech těhotenství.

Přísná legislativa je například i v sousedním Polsku, kterým před pár lety otřásly protesty po úmrtí několika těhotných žen. Těm bylo umělé přerušení těhotenství odepřeno, a to i přesto, že ohrožovalo jejich život.

Ukončená těhotenství a potraty

Nejvíce potratů na živě narozené děti hlásí v roce 2023 ženy v Gruzii, kde na tisíc porodů připadá 370 ukončených těhotenství. Vyšší hodnoty vykazuje také Španělsko, kde na tisíc porodů připadá 318 ukončených těhotenství. 307 potratů pak připadá na tisícovku narozených dětí v Estonsku a o pět méně v Moldavsku. Z několika evropských států ale nejsou čísla za rok 2023 k dispozici.

Na každý tisíc živě narozených dětí v Česku připadá 166 uměle přerušených těhotenství. V roce 2014 jich bylo téměř dvě stě.

Naopak nejméně žen předloni potratilo v Polsku, kde byla na každý tisíc porodů uměle přerušena jen dvě těhotenství. Legální možnost interrupce je zde výrazně limitovaná. Omezená jsou přerušení pouze na případy znásilnění, incestu nebo ohrožení života matky. Těhotné ženy z Polska tak často pro potrat přijíždějí za hranice, a to i do Česka. Ve stejném roce bylo v Česku přerušeno těhotenství 323 Polkám.

U těhotných Ukrajinek bylo v předloňském roce evidováno 760 uměle přerušených těhotenství, dalších 323 jich pak v Česku potratilo spontánně. Také těhotné ze Slovenska podstoupily proces umělého přerušení těhotenství v Česku. Bylo jich 185. Samovolně jich pak v Česku potratilo jen o sedmnáct méně.

Česká plodnost je v rámci Evropy nadprůměrná

Zhruba jedno a půl dítě na ženu. To říkají statistiky úhrnné plodnosti v Česku v roce 2023. Právě úhrnná plodnost představuje počet dětí, které by se narodily každé ženě během celého jejího reprodukčního věku, tedy od 15 do 49 let, a pouze za předpokladu, že by se během tohoto období neměnila míra plodnosti žen a zůstala na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána.

Podobně jsou na tom i ženy na Slovensku a v dalších zemích. Nejméně, pouze 1,06 dítěte, se průměrně narodí ženám na Maltě, naopak nejvíce jich připadá na Bulharky a ženy z Černé Hory, a to 1,8 dítěte na ženu.

Nejvyšší úhrnná plodnost v Česku byla zaznamenaná v roce 1946, kde na každou ženu připadalo 3,3 dítěte. Naopak nejméně dětí se rodilo na přelomu století v letech 1999 a 2000, kdy žena v produktivním věku porodila jen 1,1 dítěte.

Příčiny jsou v odkladu rození i ekonomické situaci

Současný pokles plodnosti v Evropě je podle vědce Vídeňského demografického institutu Kryštofa Zemana souhrnem mnoha faktorů. „Z demografického hlediska jde zejména o odkládání rození dětí do vyššího věku matek, kdy toto odkládání může často vyústit do nižšího konečného počtu dětí, než ženy původně plánovaly, či přímo k bezdětnosti,“ popsal výzkumník. Dodal, že dochází také ke snižování plánovaného počtu dětí, odkládání vstupu do partnerství či manželství, vzrůstají potíže při hledání vhodného partnera nebo ekonomické nestabilitě. „Svůj vliv má i neuspokojivá bytová situace, inflace a snižování reálných příjmů, stagnace ekonomiky, nejistota na trhu práce. Vliv má také globální oteplování a strach z budoucnosti, zejména z klimatické změny,“ vyjmenoval.

Důsledky podle Zemana nemusí být výrazné, pokud plodnost v následujících letech opět začne růst. Pokud zůstane na nižší úrovni, postupně začne klesat početní stav obyvatelstva, a to od nejmladších ročníků, což přinese výrazné zatížení ekonomiky a země budou stárnout.

Na stárnutí jako důsledek nízké porodnosti poukázal také Hon. Zatížen bude nejen důchodový systém, ale také systém sociální péče a zdravotnictví. „Mezi důsledky patří i možné změny v ekonomice, důchodových reformách a zvyšování daní kvůli menšímu počtu pracujících,“ upozornil. Poroste také podíl voličů seniorního věku, což může obecně ovlivnit směřování země.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy