Emise CO2 stále rostou, v Česku se projevují jako extrémní jevy počasí
„Množství emisí CO2 bylo v celosvětovém měřítku v roce 2024 rekordní,“ upozornil Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (Czechglobe). Dodal, že doposud se jen podařilo mírně zpomalit jejich růst, ale ne nastartovat pokles.
Nejvyšší tempo růstu emisí oxidu uhličitého bylo podle projektu Fakta o klimatu od začátku tisíciletí do roku 2009, kdy emise CO2 rostly průměrně o 0,8 miliardy tun za rok. V následující dekádě docházelo k růstu mírnějšímu. V covidových letech 2020 a 2021 je pozorovatelný mírný pokles.

Zhruba 41 miliard tun emisí oxidu uhličitého bylo v roce 2021 celosvětově vyprodukováno ze spalování fosilních paliv, průmyslových procesů a odlesňování a změn ve využívání půdy. Pro srovnání – vulkanická aktivita v současné době emituje asi 200 milionů tun CO2 ročně. Právě oxid uhličitý je hlavním antropogenním skleníkovým plynem, který přibližně ze sedmdesáti procent přispívá ke globálnímu oteplování.
S nárůstem produkce CO2 vzrůstá také jeho koncentrace v atmosféře. V jednom milionu molekul vzduchu se v současnosti vyskytuje 424 molekul oxidu uhličitého. V posledních zhruba 4 milionech let dochází na Zemi ke střídání dob ledových a meziledových, koncentrace CO2 tak kolísají. V dobách ledových připadá na milion molekul vzduchu asi 170 molekul oxidu uhličitého, v dobách meziledových je to okolo 280 molekul. „Tato změna ve složení atmosféry je v podstatě přesunem CO2 mezi oceány a atmosférou. Chladnější voda v oceánech v sobě dokáže rozpustit více CO2 – tedy větší ochlazení klimatu vede k přesunu CO2 z atmosféry do oceánů, a tedy k zeslabení skleníkového efektu. Oteplení klimatu zase vede k oteplení oceánů, ty pak v sobě udrží rozpuštěné menší množství CO2, a ten se přesouvá do atmosféry,“ uvedl teoretický fyzik a zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Aby mohlo ke střídání dob ledových a meziledových vůbec docházet, musí být koncentrace oxidu uhličitého jen v určitém pásu hodnot, zhruba do 350 molekul oxidu uhličitého na milion molekul vzduchu. „To mimo jiné znamená, že se planeta pravděpodobně dostává do stavu, kdy v příštích několika milionech let nepřijde další globální doba ledová. Mohou ale nastat významná lokální ochlazení jako důsledek změn v oceánských prouděních,“ varoval fyzik. Dopady zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého se nás však bezprostředně týkají, v Česku se s nimi setkáváme už nyní. „Dopady již pociťujeme v podobě vysokých teplot, častějších epizod sucha a přívalových srážek nebo přeneseně v podobě inflace cen potravin,“ vysvětlil Alexander Ač. Oteplování planety s sebou totiž nenese jen nárůst teploty, ale především častější výskyt extrémního počasí – kromě vysokých i nízkých teplot i srážek nebo větru.
Současné zvyšování koncentrace je podle Přibyly povahou jiné, než které jsme mohli pozorovat v historii. „Nárůst je důsledkem především spalování fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu. Ročně se v důsledku spálení fosilních paliv a odlesňování přidá do atmosféry okolo 40 miliard tun CO2, tedy v průměru 5 tun na osobu,” doplnil. Prudký nárůst byl zaznamenán od průmyslové revoluce.
Nejvíc emisí oxidu uhličitého v EU produkuje Německo
Podle údajů Eurostatu bylo největším producentem oxidu uhličitého v roce 2022 v rámci zemí EU Německo, které ho vypustilo 668 milionů tun. S výrazným odstupem měla druhé největší emise Itálie a třetí Francie. Po přepočtu na počet obyvatel se mezi tři největší znečišťovatele dostává také Česko. Alexander Ač z Czechglobe upozornil, že ačkoliv v Česku emise CO2 pomalu klesají, neděje se tomu tak v míře dostatečné pro naplnění závazků Pařížské klimatické dohody. V ní se Česko společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.
Na produkci emisí se podílí v každé zemi jednotlivé sektory různou měrou. Podle údajů Eurostatu se na produkci emisí oxidu uhličitého v Česku v roce 2022 podílela z asi 85 procent energetika, z 11 procent průmysl, zbytek připadal na využívání půdy a lesnictví, zemědělství a odpadové hospodářství. Zatímco ve většině států EU docházelo v odvětví využívání půdy a lesnictví k pohlcování oxidu uhličitého, česká krajina naopak oxid uhličitý emitovala podobně jako třeba Island, Lotyšsko, Finsko nebo Nizozemsko. Naopak ve Švédsku docházelo k významnému pohlcování CO2 v krajině, a díky tomu má i celá země v součtu záporné emise tohoto skleníkového plynu. České lesy produkují více oxidu uhličitého od roku 2018. Tehdy bylo v důsledku kůrovcové kalamity nutné začít lesy ve velkém těžit, snížila se jejich rozloha a tím i počet stromů zadržující uhlík.
Jak se počítají vyprodukované emise CO2?
„Výpočet emisí jednotlivých podniků, nebo souhrnně celé České republiky, je vlastně velmi přímočarý. Je změřeno, kolik CO2 vznikne, když se spálí tuna uhlí a sleduje se, kolik tun uhlí která elektrárna spálila. Celkové emise podniku jsou vynásobením těchto dvou čísel,“ vysvětlil Ondráš Přibyla.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy