„Množství emisí CO₂ bylo v celosvětovém měřítku v roce 2024 rekordní,“ upozornil Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (Czechglobe). Dodal, že doposud se jen podařilo mírně zpomalit jejich růst, ale ne nastartovat pokles.

Nejvyšší tempo růstu emisí oxidu uhličitého bylo podle projektu Fakta o klimatu od začátku tisíciletí do roku 2009, kdy emise CO₂ rostly průměrně o 0,8 miliardy tun za rok. V následující dekádě docházelo k růstu mírnějšímu. V covidových letech 2020 a 2021 je pozorovatelný mírný pokles.

Zhruba 41 miliard tun emisí oxidu uhličitého bylo v roce 2021 celosvětově vyprodukováno ze spalování fosilních paliv, průmyslových procesů a odlesňování a změn ve využívání půdy. Pro srovnání – vulkanická aktivita v současné době emituje asi 200 milionů tun CO₂ ročně. Právě oxid uhličitý je hlavním antropogenním skleníkovým plynem, který přibližně ze sedmdesáti procent přispívá ke globálnímu oteplování.

S nárůstem produkce CO₂ vzrůstá také jeho koncentrace v atmosféře. V jednom milionu molekul vzduchu se v současnosti vyskytuje 424 molekul oxidu uhličitého. V posledních zhruba 4 milionech let dochází na Zemi ke střídání dob ledových a meziledových, koncentrace CO₂ tak kolísají. V dobách ledových připadá na milion molekul vzduchu asi 170 molekul oxidu uhličitého, v dobách meziledových je to okolo 280 molekul. „Tato změna ve složení atmosféry je v podstatě přesunem CO₂ mezi oceány a atmosférou. Chladnější voda v oceánech v sobě dokáže rozpustit více CO₂ – tedy větší ochlazení klimatu vede k přesunu CO₂ z atmosféry do oceánů, a tedy k zeslabení skleníkového efektu. Oteplení klimatu zase vede k oteplení oceánů, ty pak v sobě udrží rozpuštěné menší množství CO_2, a ten se přesouvá do atmosféry,“ uvedl teoretický fyzik a zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Aby mohlo ke střídání dob ledových a meziledových vůbec docházet, musí být koncentrace oxidu uhličitého jen v určitém pásu hodnot, zhruba do 350 molekul oxidu uhličitého na milion molekul vzduchu. „To mimo jiné znamená, že se planeta pravděpodobně dostává do stavu, kdy v příštích několika milionech let nepřijde další globální doba ledová. Mohou ale nastat významná lokální ochlazení jako důsledek změn v oceánských prouděních,“ varoval fyzik. Dopady zvyšující se koncentrace oxidu uhličitého se nás však bezprostředně týkají, v Česku se s nimi setkáváme už nyní. „Dopady již pociťujeme v podobě vysokých teplot, častějších epizod sucha a přívalových srážek nebo přeneseně v podobě inflace cen potravin,“ vysvětlil Alexander Ač. Oteplování planety s sebou totiž nenese jen nárůst teploty, ale především častější výskyt extrémního počasí – kromě vysokých i nízkých teplot i srážek nebo větru.