O obnově české přírody na půdě OSN se jednalo na semináři pořádaném Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v Informačním centru OSN v Praze 3. listopadu 2026. Jeho obsahem byla otázka aktuálního vypořádání připomínek k ministerské verzi Národního plánu obnovy přírody (NPOP) po meziresortním připomínkovém řízení a tedy i otázka, do jaké míry bude onen alternativní návrh Zeleného kruhu do něj zapracován. Pojem NPOP ČR jako součást širokého procesu obnovy evropské přírody není od letošního roku již pro českou veřejnost neznámý. A to přesto, že publicitě ze strany MŽP, které je garantem toho českého plánu, by se dalo ledacos vytknout. Zároveň se tu jedná o projekt, do kterého se v pozoruhodném rozsahu zapojila odborná i laická veřejnost vědoma si důležitosti a jedinečné příležitosti pro ozdravění české přírody. K této její motivaci přistupovala i upřímná snaha napomoci diletantsky řízenému ministerstvu zkvalitnit výstupy projektu, který je ČR povinna předložit k posouzení Evropské komisi. Když se ukázalo, že tato naděje na kvalitu není naplňována, vznikl pod hlavičkou nevládní asociace Zelený kruh vlastní návrh, takzvaný Stínový plán obnovy přírody.

V úvodu se ujal slova s informací o průběhu COP 17 v Jerevanu vedoucí IC OSN v Praze Mgr. Michal Broža. Jeho hodnocení výsledků této světové konference o biodiverzitě nevyznělo nikterak nadějně: Ano, není naděje na brzké splnění stanovených cílů, panuje neochota států k financování potřebných aktivit a přetrvávají dotace na činnosti poškozující přírodu. Přesto byly přijaty i nové závazky.

Vlastní seminář otevřela poděkováním organizátorům a zainteresované veřejnosti Mgr. Tereza Nedělníková z Odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP. Představila harmonogram prací na NPOP ČR, které započaly již v roce 2024, dále uvedla, že se letos „nepodařilo odeslat“ do Bruselu dokončený návrh k 1. září, jak jsme se zavázali, a konečně, že ke zveřejnění finální verze plánu dojde 1. září 2027.

Seminář byl zajímavý již svým pojetím. Tedy konfrontací postoje a stanovisek ministerských na straně jedné a nevládních organizací na straně druhé. V praxi to vypadalo tak, že zástupci MŽP seznámili přítomné s postupem a metodou vypořádání připomínek k šesti článkům (tematickým okruhům) NPOP. Ty se týkají obnovy ekosystémů suchozemských a sladkovodních, sídelních, lesních, zemědělských, populace opylovačů a přirozeného propojení řek.

Jejich prezentace vycházela z přehledné struktury mezirezortních připomínek, ve které uváděli typy navrhovaných opatření, kterých se týkají, a k vlastním připomínkám v úhrnu pak kdo je podal a jakého byly charakteru. A také jak s nimi naložili.

Zástupci sedmi do projektu zapojených neziskových organizací, Ametystu, Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Hnutí Duha, STUŽ a Zeleného kruhu, navazovali na daný, právě představený článek svými připomínkami, doplňky a kritikou. Zjednodušeně lze říci, že poukazovali na to, co v ministerském plánu chybí, co je nadbytečné, co nefunkční a samozřejmě i to, co žádají.

A co tedy neziskovkám vadí nejvíce? – Především to, že NPOP ČR je málo ambiciózní, chybí v něm vazba na financování, jasná lokalizace a harmonogramy, včetně nezbytných legislativních milníků, a také přesné stanovení odpovědnosti jednotlivých institucí.

U probírání příslušných článků NPOP pak zazněly i zcela konkrétní výtky a požadavky, jako např. na úpravu a jednoznačnost formulací, na potřebu nových norem kupříkladu pro výsadbové pásy, a také vůči riziku pouze formálního naplňování daných opatření, kdy zeleň nebude splňovat svoji funkci.

Odborníci na sídelní zeleň se ohrazují proti opomíjení zelených vnitrobloků, u opatření na odstranění překážek na tocích byl zase kritizován přístup, kdy není řádně zmapován výchozí stav a chybí celostátní mapa revitalizačního potenciálu. U článku zemědělské ekosystémy se kritika orientovala na přílišnou závislost na Společné zemědělské politice, na nedostatečné zaměření na podmínky polních ptáků a na větší rozšíření neprodukčních ploch, což je důležité i pro populace opylovačů stejně tak jako budování ochranných pásů podél vod.

Seminář potvrdil náročnost procesu přípravy NPOP a následně i zajištění jeho úspěšné implementace a průkazného monitoringu.

„Bohužel ne všechna ministerstva jsou tomuto úsilí na zastavení poklesu biodiverzity a degradace naší přírody nakloněna,“ uvedl v závěru semináře její moderátor Pavel Šremer z pořádající Společnosti pro trvale udržitelný život. Naznačil tím, že pokud budou všechny zainteresované strany k této problematice přistupovat tak věcně a konstruktivně jako účastníci právě zmíněné kultivované konfrontace, mohli bychom se skutečně těšit na reálnou obnovu „naší“ přírody. A nezapomeňme při tom, že ono přivlastnění si přírody představuje ve skutečnosti propůjčené dědictví. Dědictví, které jsme povinni předat zase dál.

Podrobnější informace pro zájemce nabízí odkaz: O čem byl seminář Národního plánu obnovy přírody – aneb jak budou vypořádány připomínky?

reklama

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy