Thomas More prosazoval všeobecné vzdělání, starověkou moudrost a důraz na ctnost.

Základní prvky kvalitního vzdělání se v průběhu staletí nemění. Lidská přirozenost zůstává stejná a způsob, jakým učitel vede lidskou duši k plnému rozkvětu, je v mnoha ohledech neměnný. Ve skutečnosti měli učenci minulých století – pokud jde o klasická studia a tradiční pojetí humanitních věd – patrně lepší porozumění a přístup ke vzdělávání než mnozí dnešní pedagogové.

Jedním z těchto učenců byl Thomas More, anglický státník a humanista z přelomu 15. a 16. století. Jeho vzdělávací moudrost nám může být prospěšná i po 500 letech.

More získal vynikající vzdělání na škole sv. Antonína v Threadneedle Street a jako páže v domácnosti arcibiskupa Johna Mortona, který tehdy zastával úřad kancléře Anglie. Morton se stal Moreovým patronem a zajistil mu studium v Oxfordu, kde si mladý učenec prohloubil znalosti latiny a logiky. Poté se stal studentem práv a v roce 1501 začal působit jako advokát.

Kromě právnické a politické kariéry si More získal pověst talentovaného učence. Čerpal z klasické literatury, Písma svatého a spisů raně křesťanských autorů. Sám přispěl k literární tradici teologickými, historickými a politickými spisy, z nichž nejznámější je Utopie, napůl satirický popis ideální republiky. Psal také poezii v latině i angličtině.

More a jeho početní vzdělaní přátelé byli součástí křesťanského humanistického hnutí. To se snažilo propojit tehdejší rychlý intelektuální rozvoj – jako byl obnovený zájem o antický svět, umělecká obroda a vědecký pokrok – s křesťanskou vírou.

Thomas More byl také mužem oddaným své rodině. Kolem roku 1504 se oženil s Jane Coltovou a měli spolu čtyři děti. Po její smrti v roce 1511 si vzal vdovu Alice Middletonovou, která měla dceru z předchozího manželství. Do domácnosti přijal ještě dvě další děti jako svěřence.

Díky své učenosti, přátelské povaze, diplomatickým službám a výborné práci právníka a soudce se More v roce 1529 vypracoval až na post lorda kancléře, tedy velmi blízkého králi – tehdy Jindřichu VIII. Bohužel se s králem dostal do konfliktu kvůli Jindřichovu záměru rozvést se s Kateřinou Aragonskou a oddělit anglickou církev od Říma a papežství. Když se Jindřich prohlásil hlavou církve v Anglii, More rezignoval. Odmítl složit přísahu, která by popřela autoritu papeže a schválila králův rozvod. Za to byl uvězněn a nakonec roku 1535 popraven. Katolická církev ho uctívá jako světce.

Zde jsou tři lekce o vzdělávání podle Thomase Mora:

1. Nejvyšším cílem vzdělávání je budování ctnosti

Kolem roku 1518 napsal More dopis učiteli svých dětí Williamu Gunnellovi, v němž opakovaně zdůraznil: cílem vzdělávání není získání chvály, ale rozvoj moudrosti a ctnosti. Trval na tom, že „marnivá sláva je něčím opovrženíhodným a hodným pohrdání“, a zdůrazňoval, že dobré vzdělání formuje charakter člověka víc než bohatství, moc či společenská úcta.

Samo o sobě – bez spojení s ctností – je vzdělání podle Mora nebezpečné. Napsal: „Ačkoli si vážím vzdělání spojeného s ctností více než všech pokladů králů, přesto proslulost díky vzdělání, není-li spojena s dobrým životem, není ničím jiným než okázalou a všeobecně známou hanbou.“

Vzdělání by podle Mora mělo přirozeně vést ke ctnosti. Vyjmenoval, jaké ovoce má vzdělání přinést: nevinnost života, schopnost přijmout smrt bez strachu, radost a sílu charakteru, která brání člověku, aby ho pýcha povznesla nebo kritika srazila. Doufal, že Gunnellova výuka povede jeho děti k tomu, „aby kladly ctnost na první místo a vzdělání na druhé; a aby si ve studiu nejvíce vážily toho, co je naučí zbožnosti, lásce k lidem, skromnosti a křesťanské pokoře.“

Podle Mora není pravým cílem vzdělání bohatství, uznání ani intelektuální lesk, ale schopnost vést dobrý a ctnostný život.

2. Dobré vzdělání je pro každého

Názory Thomase Mora na vzdělávání byly na svou dobu neobvyklé. Trval na tom, že jeho dcery by měly dostat stejně náročné vzdělání jako syn – v době, kdy většina lidí nevěřila, že ženy vůbec potřebují humanitní vzdělání. V dopise Gunnellovi napsal: „Nemyslím si, že úroda [skutečného vzdělání] bude o mnoho jiná podle toho, zda pole osívá muž či žena. Oba mají stejnou lidskou přirozenost, kterou rozum odlišuje od zvířat; proto se oba stejně hodí ke studiu, v němž se rozum rozvíjí.“

Zásadou, kterou zde More formuloval, bylo, že každý člověk má stejnou lidskou přirozenost. S ohledem na rozdíly v temperamentu a přirozených schopnostech mezi jednotlivci věřil, že každý má schopnost těžit z dobrého, zušlechťujícího vzdělání.

Pokud šlo o vzdělávání žen, More byl přesvědčen, že vzdělání bude pro jeho dcery větším pokladem než krása či bohatství: „Pokud žena … ke vzácné ctnosti přidá i jen mírnou dovednost v literatuře, myslím, že z toho bude mít větší skutečný prospěch než z bohatství krále Kroisa nebo krásy Heleny.“

More takto uvažoval ne kvůli slávě či obdivu, který by žena mohla získat, ale protože moudrost je trvalé dobro – něco, z čeho mohou muži i ženy čerpat bez omezení, na rozdíl od krásy či majetku.

3. Měli bychom si vážit moudrosti minulosti

More chtěl, aby Gunnell vedl jeho děti k lásce k ctnosti a odporu k neřesti. Studium klasických autorů považoval za silnou pomoc na této cestě. „Nic tomu nebude více nápomocné než číst jim ponaučení starověkých otců,“ napsal, „o nichž vědí, že se na ně nemohou rozzlobit; a když si jich váží pro jejich svatost, musí na ně nutně silně zapůsobit i jejich autorita“.

Pro Thomase Mora bylo přirozené považovat úctu a lásku k moudrosti předků za nedílnou součást vzdělávání. Dnes už tento názor bohužel není samozřejmý.

Přesto bychom měli Moreovu radu brát vážně – všechny jeho děti vyrostly v inteligentní, moudré a ctnostné dospělé, kteří vedli dobrý život. Jeho metoda fungovala. Doufal, že díky jeho vzdělávacímu přístupu „zůstane v jejich srdcích pokoj a klid, a nevyvede je z míry ani podbízivá lichotka, ani hloupost těch nevzdělanců, kteří vzděláním pohrdají“.

Zdá se, že přesně to se v případě Moreových dětí naplnilo – a jejich vzdělání nabízí dnešním učitelům hodný vzor k následování.

–ete–

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy