Muž kráčející vždy krok za svou manželkou jako pevná skála. Opora britské královské rodiny, která dostála slovu povinnost beze zbytku. Vynikající sportovec, který proslavil po celém světě vozatajství. Nekorektní humorista (podle některých rasista), který v Číně žertoval, že pokud v ní britští studenti setrvají o něco déle, budou mít šikmé oči.

Těmito všemi pohledy svět vnímal prince Philipa, vévodu z Edinburghu, manžela britské panovnice Alžběty II. Už méně se o něm, především pak v mladších generacích, které ho znaly jako šedovlasého pána, vědělo, že byl také člověkem, který si v sobě nesl vzpomínky na problematické dětství. Populární seriál Koruna (The Crown), který v mnohém oživil zájem lidí o britskou královskou rodinu a který zobrazil i toto období Philipova života, pak zašel tak daleko, že jej představil jako sérii přímo traumatických zkušeností, které z vévody udělaly nekompromisního a tvrdého muže.

Byť Koruna obsahuje řadu smyšlených zápletek a historických nepřesností, pravdou je, že si princ Philip jako dítě zažil věci, které by zlomily mnohého dospělého. On z nich však vyšel silnější. „Když byl Philip malý, byla jeho rodina v období politických otřesů vyhnána z Řecka. Prince ze země propašovali v bedně s pomeranči. Po odchodu do exilu se jeho matka nervově zhroutila a otec se přestěhoval, takže Philip zůstal ve Velké Británii, aby žil s různými příbuznými,“ shrnuje magazín Marie Claire.

Matka v blázinci

Princ Philip přišel na svět na řeckém Korfu jako potomek nejvýznamnějších a nejmocnějších evropských panovnických rodů. Po otci Ondřeji Řeckém a Dánském a po matce Alici z Battenbergu byl příbuzným řeckých, dánských i britských králů. Jenže řecko-turecká válka způsobila, že se z řecké královské rodiny stali vyhnanci. Philipův strýc, vládnoucí řecký monarcha, musel abdikovat. Ve strachu před zatčením a popravou také jeho rodiče, sestry, i on sám (jako osmnáctiměsíční dítě) na poslední chvíli v roce 1922 unikli lodí do Francie. „Kolik máte dětí? Chudáčci, jaká škoda, že z nich brzy budou sirotci,“ řekl prý Ondřejovi nový řecký diktátor Theodoros Pangalos.

Útočiště našla rodina napřed v domě na pařížském předměstí. Zachránila si život, byl to pro ni ale obří společenský pád. „Školné pro děti platil bohatý příbuzný, protože peněz bylo velmi málo. Žili z půjček a dědictví,“ uvádí rozsáhlý profil prince Philipa od novinářky Fiammetty Roccové pro list The Independent z roku 1992.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Agence Rol – Bibliothèque nationale de France, volné dílo zoom_in V roce 1922 se politické poměry v Řecku drasticky změnily. Královská rodina skončila před vojenským soudem. Zcela vpravo v první řadě sedí otec vévody z Edinburghu, prince Philipa, Ondřej Řecký a Dánský.

Jenže i v exilu princi Philipovi ještě zůstávalo alespoň to nejdůležitější – rodina. O tu měl ovšem také brzy přijít. Život ve vyhnanství  zanechal hluboké šrámy na psychickém stavu matky Alice. V roce 1930 se nervově zhroutila. „Alice z Battenbergu se narodila s naprostou hluchotou. Naučila se ale odečítat ze rtů v několika různých jazycích. Statečná, energická a odhodlaná nenechat se zastavit postižením během balkánských válek v letech 1912 až 1913 zřizovala nemocnice a ošetřovala raněné v první linii. V letech bezprostředně po útěku rodiny z Řecka se však její chování stalo znepokojivě podivným. Jeden lékař, který ji ošetřoval, ji diagnostikoval jako paranoidní schizofreničku,“ napsal po smrti prince Philipa pro BBC jeho životopisec Philip Eade.

Nakonec její příbuzní souhlasili, aby byla odvezena do sanatoria. „Jednoho dne, když byly děti venku, přijel lékař. Násilně Alici uspal sedativy, naložil ji do auta a odvezl na kliniku poblíž Bodamského jezera,“ zmiňuje Eade.

loading

Bezprizorní kluk

Že byla Alice z Battenbergu skutečně schizofreničkou, je spíš nepravděpodobné. „Mnoho lidí věří, že Alicina deprese byla důsledkem traumatické menopauzy. Takové věci se dnes dají léčit, ale tehdy nikdo nevěděl, co dělat. Byla ponechána napospas osudu,“ zmiňuje Roccová.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Philip de László – The de Laszlo Archive Trust 6620, volné dílo zoom_in Alice z Battenbergu, matka prince Philipa.

Tak jako tak, rodina, kterou matka udržovala pohromadě, se jejím odevzdáním do rukou psychiatrů definitivně rozpadla. Vztah Philipova otce Ondřeje s Alicí byl dlouhodobě špatný, mluvilo se i o milenkách, až do hospitalizace manželky se ale udržovalo alespoň jakési zdání funkčního svazku. Po ní to skončilo. „Ondřej přestal hrát roli Alicina manžela. Osvobodil se také od mnoha svých otcovských povinností, rodinného domu v Saint-Cloud se vzdal a poté vedl poněkud bezcílný život, prokládaný sporadickými neplodnými zásahy do řeckých záležitostí. Potloukal se mezi Paříží, Monte Carlem a Německem. S Philipem se občas setkal během školních prázdnin, ale jinak ho nechal v péči Aliciny rodiny v Anglii,“ uvádí Eade.

Diváci seriálu Koruna si možná vzpomenou, že tvůrci populárního netflixového pořadu naznačili, že Ondřej choval k Philipovi až nenávist. To je podle znalců královské rodiny přehnané, jakýkoliv bližší vztah mezi otcem a synem ale neexistoval. „Když (Philip) potřeboval otce, nikoho takového prostě neměl,“ řekl Roccové jeho první osobní tajemník Michael Parker.

Z Francie osmiletý Philip přesídlil do Velké Británie, kde žil nejprve s babičkou, poté u svého strýce George Mountbattena. O matce se dozvídal jen občas, do roku 1937 ji vůbec neviděl (po dvou letech byla propuštěna ze sanatoria a následně inkognito bloudila Evropou, než vstoupila do náboženského řádu). „Řada příbuzných zajistila, že chlapec byl najedený, oblečený a formálně vzdělaný. Byl však citově zanedbáván a postrádal neustálou láskyplnou pozornost, kterou děti potřebují. Aby se s tím Philip vyrovnal, vyvinul si pichlavý disciplinovaný krunýř, který klade povinnost nade vše a osobní zranitelnost si vyhrazuje do soukromí,“ napsala Roccová.

Smrt v troskách letadla

Kromě rodičů postrádal malý princ Philip také stálý domov. Z Anglie byl v roce 1933 na čas poslán do Německa, kam se provdaly všechny jeho čtyři, o dost let starší sestry. Vzaly si německé šlechtice, z nichž mnozí měli vazby na NSDAP – nacistickou stranu Adolfa Hitlera. Politika ale v té době nebyla pro prince, čerstvě v teenagerských letech, to podstatné. Momentálně alespoň pobýval u své oblíbené sestry Cecílie, provdané za dědičného hesenského velkovévodu Jiřího Donata Hesenského.

A také se jako dvanáctiletý seznámil s mužem, který později výrazně formoval jeho osobnost – židovským pedagogem Kurtem Hahnem. „Byl to působivá osobnost a velmi originální myslitel. Mladí lidé, řekl, musí bojovat s pětinásobným úpadkem nemocné civilizace: úpadkem fyzické zdatnosti, iniciativy a podnikavosti, péče a dovedností, sebekázně, soucitu,“ přibližuje Roccová.

Hahn v Německu vedl prestižní školu, kam sestry Philipa zapsaly. Vzhledem k Hitlerově nástupu k moci ale pedagog musel emigrovat. Nový domov našel ve Skotsku, kde založil ústav pro mladé hochy Gordonstoun. Philipa čekalo další stěhování. V přísném režimu školy se ale našel. „Hahn ze všeho nejvíc chtěl, aby jeho studenti překonaly své slabosti tím, že se jim postaví. Chlapci z Gordonstounu vstávali v sedm ráno, oblékli si kraťasy a bosí utíkali 274 metrů na toaletu a do koupelny, kde se v létě i v zimě sprchovali ve studené vodě. Energický, houževnatý a soutěživý Philip za Hahnova režimu vzkvétal a v pozdějším přístupu k životu jsou silné stopy Hahnovy filozofie,“ zdůrazňuje Roccová.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Nibaba, CC BY-SA 3.0 zoom_in Skotská škola Gordonstoun, kterou navštěvoval i princ Philip.

Eade podotýká, že Hahn a Gordonstoun poskytli princi Philipovi konečně alespoň nějakou stabilitu. Na druhou stranu, nikdo z jeho příbuzných ho v prvních dvou letech studia ani jednou nenavštívil. A pak v roce 1937 přišly dvě rány, které pro dospívajícího, tehdy šestnáctiletého prince bez domova představovaly novou ztrátu půdy pod nohama. „Při letu z Německa na svatbu příbuzných do Anglie zahynula jeho sestra Cecílie, její manžel a dvě děti,“ připomíná Roccová.

Cecílie v letadle, které vletělo do špatného počasí, v šoku předčasně porodila. Stroj se zřítil nedaleko belgického Ostende, kde ho zachvátily plameny a všichni pasažéři byli na místě mrtví. Dospívající Philip se následně musel prakticky sám (většina příbuzných zůstala v Británii na svatbě) zúčastnit pohřbu v Německu. (Seriál Koruna uvádí, že Philipovi jeho blízcí vyčítali, že Cecílie letěla na svatbu pouze poté, co se se svým bratrem pohádala. Magazín Marie Claire ale připomíná, že tato zápletka je smyšlená.)

close info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, volné dílo zoom_in Cecílie Řecká a Dánská, starší (a údajně nejoblíbenější) sestra prince Philipa. V roce 1937 i s manželem a dětmi tragicky zahynula při leteckém neštěstí.

Pak přišla další smrt – a opět šlo o jednoho z členů rodiny, které měl princ Philip nejraději, konkrétně o muže, u nějž krátce bydlel po hospitalizaci matky. „O šest měsíců po leteckém neštěstí Philip utrpěl ještě větší zármutek, když jeho strýc George Mountbatten zemřel ve věku 45 let na rakovinu,“ uvádí Eade.

Nakonec ale i tuto těžkou životní zkoušku ustál. Do doby, než dospěl do posledního ročníku Gordonstounu, se z něj stal premiant školy. A ochrannou ruku nad ním nově začal držet další příbuzný, jeho strýc (bratr Alice) a významný britský šlechtic, politik a námořní velitel Louis Mountbatten. Ten se stal pro Philipa jakousi náhradou otce. „Tím, že neměl vlastního syna, Mountbattenova pozornost se soustředila na jeho synovce, a ačkoli Philipa občas rozčilovalo strýcovo často okázalé převzetí rodičovské odpovědnosti, není pochyb o tom, že na něj měl významný vliv. Byl to Mountbatten, kdo Philipa odvedl od jeho původního záměru stát se stíhacím pilotem a přivedl ho ke kariéře v Královském námořnictvu,“ zmiňuje Eade.

Služba u námořnictva se pak stala něčím, na co byl princ Philip vždy hrdý. A také mu přinesla (ne ovšem náhodně, nýbrž po Mountbattenově zásahu) osudové setkání s jeho příští manželkou Alžbětou.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Imperial War Museums, volné dílo zoom_in Britský šlechtic, politik a námořní velitel Louis Mountbatten představoval pro prince Philipa náhradu otce.

Smysl pro povinnost na prvním místě

Přesto, že se životopisci shodují, že dětství prince Philipa bylo více než komplikované a bolestivé, on sám jej nikdy za nešťastné veřejně neoznačil. V rozhovoru s Roccovou pouze na otázku, jakou řečí doma mluvil jako malý, výmluvně reagoval: „Jak to myslíte, doma?“

Stejně tak sám vévoda z Edinburghu nekladl spojitost mezi životní zkušenosti z dětských let a svým nekompromisním přístupem k životu. „Každý musí mít smysl pro povinnost. Povinnost vůči společnosti, vůči své rodině. Pokud nemáte smysl pro povinnost, máte takovou komunitu, jakou máme teď. Podívejte se kolem sebe. Přepadení, drogy a zneužívání,“ vyjádřil se v roce 1992.

On svou povinnost plnil do poslední tečky, byť být manželem nejznámější ženy světa, britské panovnice Alžběty II., za níž musel chodit několik kroků vzadu a doslova si vybojovat, aby jeho děti mohly dostat jeho příjmení, pro muže jeho formátu a životních zásad nebylo jednoduché. I to ale překonal. Dlouhodobě se o něm mluvilo jako o skále britské královské rodiny i největší královnině opoře. Pro někoho možná nečekaně se jí stal muž, který jako dítě dlouhá léta neměl v životě jiný pevný bod, než sám sebe.