Trable studentů: Bydlí sami, dřou na brigádách. Na superdávku ale nedosáhnou
Vysokoškoláci, kteří se odstěhovali od rodičů a zcela se osamostatnili, běžně čerpali příspěvek na bydlení. Úřad práce po nich požadoval doložit, že na ně rodiče neuplatňují daňové zvýhodnění na vyživované dítě, takzvanou daňovou slevu na dítě. Tím se podle praxe Úřadu práce prokázalo, že dítě nežije s rodiči, ale v samostatné domácnosti.
S příchodem superdávky zvolil ovšem Úřad práce postup, kdy přiznání dávky samostatně žijícím studentům zcela odpírá a dál je počítá do jedné domácnosti s rodiči. Uspějí jen ti, kdo žijí v domácnosti s partnerem, manželem či jiným člověkem, s nímž sdílí náklady a společně finančně hospodaří. Neuspěje tedy ani model sdíleného bytu pro několik studentů, kteří finančně žijí nezávisle na sobě.
Zuzana studuje od září 2024 v Praze na vysoké škole, v metropoli žije sama v nájmu. Od té doby pobírala příspěvek na bydlení. Kromě toho si našla stálou brigádu, zhruba 80 hodin měsíčně, k tomu si přidává nárazové brigády.
Musíte s někým vést domácnost, jinak dávku nedostanete
„Snažím se postavit na vlastní nohy, jelikož rodiče mě z ekonomických důvodů nemohou moc podporovat. Jsem nejstarší ze čtyř dětí. Moji rodiče na mě neuplatňují slevu na dani, nepobírají na mě žádné příspěvky, ale každý měsíc mi posílají minimální výživné 2500 korun. Nesdílím už s nimi domácnost a nikdo z nich nepatří do domácnosti se mnou. Žádám o novou superdávku, ale úřad mi to vrací stále s tím, že jako nezaopatřené dítě (student) spadám vždy do domácnosti s rodiči. Jenže já už žiji sama, vedu jednočlennou domácnost, na jejíž provoz si vydělávám,“ líčí svůj příběh Zuzana (její celé jméno redakce zná).
V říjnu 2025, kdy postupně končily staré sociální dávky, podala žádost o superdávku. Od té doby jí začal Úřad práce zásobovat nejrůznějšími pokyny, co má doložit, některé úkoly se i opakovaly. Nechala odebrat sebe ze žádosti o dávku u rodičů a nechala rodiče odebrat ze své žádosti. Pak měla doložit nájemní smlouvu i s dodatky, náklady na energie. V listopadu znovu dokládala nájemní smlouvu. Poté měla mimo jiné doložit důkazy pro odebrání osoby z členů domácnosti, doložit měla také „prohlášení o vedení společné domácnosti s druhem, partnerem nebo jinou osobou, s nímž společně hradíte náklady na své potřeby“.
Pak se téměř tři měsíce nic nedělo, načež jí od Úřadu práce přišlo následující sdělení: „Dle § 10 zákona je nutné doplnit členy domácnosti, a to od podání žádosti. Nezaopatřený student je vždy posuzován s rodiči, pokud neprokáže, že je členem domácnosti s manželem/-kou, s partnerem/-kou nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby. Doložte tedy rozhodné skutečnosti o dalších členech.“ Úřad dodal, že v případě nesplnění povinnosti v určené lhůtě žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši.
Tajemná domněnka „má se za to“
Místo doložení, že tvoří domácnost s nějakým dalším členem, Zuzana Úřadu práce napsala, že nesprávně používá zákon o dávce státní sociální pomoci (DSSP).
Jeho paragraf 10 totiž uvádí: „Má se za to, že členy domácnosti jsou a) rodič a jejich nezaopatřené děti: zletilé nezaopatřené dítě není členem domácnosti rodičů, pokud je členem domácnosti s manželem, s partnerem, se kterým uzavřelo partnerství nebo registrované partnerství, nebo jinou osobou, se kterou společně hradí náklady na své potřeby (…)“.
Jak Zuzana Úřadu práce sdělila formule „má se za to“ je takzvaná vyvratitelná právní domněnka, kterou lze podle skutkové povahy věci vyvracet. Na to prý úřad nijak nereagoval a koncem února jí žádost zamítl. Studentka se odvolala a kontaktovala i ministra práce a sociálních věcí a dále též několik zákonodárců ze sociálního výboru.
Za pravdu jí dává i právník Jakub Čech. I on hovoří o tom, že formulace „má se za to“ je vyvratitelná domněnka, tedy právní předpoklad, který platí, ale lze doložit opak. „Pokud student prokáže, že fakticky žije sám, hradí si náklady samostatně a reálně netvoří s rodiči jednu hospodařící jednotku, neměl by mu Úřad práce žádost zamítnout jen s odkazem na zákonnou domněnku. Správní orgán je ze zákona povinen zjišťovat skutečný stav věci,“ sdělil Čech Deníku.cz.
MPSV: To, že se zdržujete mimo byt rodičů, nehraje roli
Zuzana napsala dotaz na ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Odtud jí přišla odpověď, v níž se říká, že „pro novou dávku státní sociální pomoci jsou za členy domácnosti rodičů považovány i zletilé nezaopatřené děti, pokud nebudou členem domácnosti s manželem, s partnerem nebo jinou osobou, se kterou hradí náklady na své potřeby“.
V textu dále MPSV uvádí, že členy domácnosti rodičů jsou tedy i osoby, „které se z důvodu studia, zdravotních nebo pracovních důvodů, nebo z důvodů dobrovolnické činnosti zdržují mimo byt, který užívají k bydlení“. Jde v podstatě o citaci ze zákona o DSSP.
Podle ministerstva se vychází z předpokladu, že „i osoby, které se přechodně z uvedených důvodů zdržují mimo byt, mají být účastny na chodu domácnosti svými příjmy, náklady na bydlení, majetkem nebo skutečností, že jsou osobami vyživovanými, případně bez vlastních příjmů či majetku“.
Jenže toto ustanovení podle právníka míří na typickou situaci studenta na koleji, který se pravidelně vrací domů. „Nedopadá ale na studenta, který má v jiném městě vlastní nájemní smlouvu, trvalé sociální zázemí a byt rodičů fakticky vůbec neužívá. U takového člověka nejde o ‚přechodnost‘, jde o trvalé osamostatnění,“ ozřejmil Jakub Čech.
Problém vidí spíše v praxi úřadů než v textu zákona. „Úřad práce zachází se zákonnou domněnkou, jako by šlo o nevyvratitelnou právní fikci. To vede k absurdním výsledkům: student, který nese veškeré náklady sám, je z dávkového systému vyloučen kvůli příjmům rodičů, s nimiž fakticky nesdílí domácnost a kteří mu třeba posílají jen soudem stanovené výživné,“ popsal nikoliv ojedinělý případ. Studenti, kteří běžně dosáhli na příspěvek na bydlení, ale superdávka jim byla zamítnuta, sdílí své zkušenosti ve facebookové skupině a jejich příběhy bývají podobné.
Právník upozornil i na odlišný přístup u dvou různých zákonů. Daňový zákon umožňuje rodičům uplatňovat slevu na vyživované dítě jen tehdy, pokud s nimi dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. „Pokud student bydlí sám a hradí si náklady, rodiče slevu uplatnit nemohou. Ale zároveň by ho Úřad práce zařadil do jejich domácnosti pro účely superdávky,“ sdělil Deníku.cz Čech.
Jak superdávka mění život?
Nová superdávka, tedy dávka státní sociální pomoci, přináší zásadní změny v posuzování nároků na podporu. Zatímco dříve se žádalo o čtyři různé dávky zvlášť (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), dnes se žádá o jednu podle sjednocených pravidel. Zohledňuje se nejen příjem, ale i majetek všech členů domácnosti či jejich pracovní aktivita. Někteří žadatelé mohou o dávku zcela přijít nebo se jim sníží. Zatímco někdy jde o zpřesnění systému, aby omezil neoprávněné pobírání, jindy jde spíše o jeho nedostatek.
- Lidé z ubytoven
- Domácnosti s úsporami
- Rodiny s vysokými náklady na bydlení
- Samoživitelky
- Osoby samostatně výdělečně činné
- Nezaopatření studenti
- Domácnost se členem, jenž nepracuje, ale mohl by
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy













