Velice časté. Když se v roce 2023 chystala novela zákona o elektronických komunikacích, která měla dát možnost blokovat SIM karty, z nichž jdou falešná volání, až 80 procent tísňových volání nevedlo k zásahu.

Jak dochází k bezdůvodným telefonátům?

Jedná se buď o omyl, zlomyslná volání či prozvánění. Někdo omylem vytočí tísňovou linku, když má mobil v kapse, rodiče nechají hrát s mobilem dítě a to si hraje s tlačítky, část planých hovorů mají neúmyslně na svědomí i senioři či nesvéprávné osoby, kteří si neuvědomují pravý účel tísňových linek. A pak jde o „vtipálky“, kteří zneužívají linky pro zábavu, popřípadě o agresivní jedince, kteří si na nich vylévají vztek.

„Naši operátoři se velmi často setkávají s omyly a zlomyslnými telefonáty. Tyto hovory tvoří velkou část všech volání. Důvodem jsou často například tzv. pocketcall, tedy volání z kapsy, či hra dítěte. Rodiče žijí s přesvědčením, že když je telefon uzamčený, tak se jejich ratolest nemůže nikam dovolat. Dítě ale přitom nevědomě vytáčí opakovaně tísňovou linku. Operátoři tak často poslouchají dětské žvatlání,“ popsala již dříve mluvčí Hasičského záchranného sboru Lucie Balážová. Jak také uvedla, lidé si pletou tísňovou linku s nemocniční pohotovostí nebo s informační linkou. Velké procento volajících žádá PIN nebo PUK ke svému telefonnímu číslu. Oznamovatelé požadují zásah hasičů třeba kvůli likvidaci hmyzu či otevření bytu bez nebezpečí z prodlení.

Co je zlomyslné volání?

„Jako zlomyslné volání se dá v podstatě označit všechno, co není voláním za účelem nahlášení ohrožení majetku, života, zdraví a podobně,“ uvedl Aleš Vondrášek z Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

Kdy je zneužívání tísňových linek přestupek?

Zneužití tísňové linky je trestné. Může být vyhodnoceno jako přestupek podle zákona o přestupcích a pokuta se může vyšplhat až na 200 tisíc korun. Týká se případů, kdy na tyto linky člověk volá opakovaně bez pádného důvodu, vykládá nesmysly, nadává operátorům či zkouší, že linka funguje.

Kdy je zneužívání tísňových linek trestný čin?

Pokud volající způsobí zásah IZS nebo vyvolá paniku, může jít o trestný čin šíření poplašné zprávy, například při falešném oznámení požáru, bomby či nehody. Trest může být až 8 let, záleží na následcích. Tohoto trestného činu se člověk dopustí, když úmyslně rozšíří poplašnou zprávu, která vyvolá obavu nebo způsobí planý výjezd hasičů, policie nebo třeba evakuaci.

Pokud kvůli falešnému volání není dostupná pomoc jinde, kde je potřeba a kvůli tomu dojde k újmě na zdraví či životech více lidí, může jít o obecné ohrožení, popřípadě i o maření výkonu úřední osoby.

Může stát vymáhat za falešná volání náhradu škody?

Ano. Pokud někdo úmyslně oznámí neexistující požár, nehodu, útok nebo jinou událost, která vyvolá výjezd IZS, popřípadě i další akce, může stát po viníkovi vymáhat náklady. Ty jdou často do desítek tisíc korun.

Jak snadné je identifikovat volajícího?

Přístroje dnes identifikují unikátní číslo telefonu či SIM karty, dokážou také určit lokalitu, odkud se volalo. „Každoročně policisté řeší případy zneužití tísňové linky, tím že si volající vymýšlí různá oznámení, která se nezakládají na pravdě, a to z různých pohnutek. Zneužití linky tísňového volání 158 je trestné. V době rozvinutých technologií je úspěšnost odhalení volajícího, jenž zneužil tísňovou linku vysoká. Jednotlivé případy se dokumentují a v extrémních případech jsou pak postoupeny Českému telekomunikačnímu úřadu k projednání. Za zlomyslné volání či SMS lze udělit pokutu ve výši až 200 tisíc korun,“ informovala například na stránkách policie policejní mluvčí Hana Rubášová.

Může být zablokována SIM?

Ano, novela zákona o elektronických komunikacích z roku 2023 a provádějící vyhláška z roku 2025 umožňuje blokaci SIM karty či blokaci IMEI telefonu, tedy jeho jedinečného identifikačního čísla, pokud je zařízení zneužíváno k opakovanému obtěžování operátorů tísňových linek nebo falešným voláním na čísla 112, 150, 155 nebo 158, popřípadě i opakovanému vytáčení čísla či tichému hovoru. Blokace znamená, že se z dané SIM nebo telefonu dotyčný nedovolá na tísňovou linku.

Kdo rozhoduje o zablokování?

Rozhoduje o ní Centrum tísňové komunikace, tedy operátoři linek 112 a 150 (Hasičský záchranný sbor ČR). Identifikuje SIM nebo IMEI telefonu, podá operátorovi žádost o blokaci. Ten musí žádosti vyhovět. Nastaví, že z dané SIM/IMEI nelze volat na tísňové linky. Telefonní číslo zůstává funkční. Ostatní volání, SMS či data fungují dál. „Blokace se jeví jako mnohem flexibilnější a rychlejší pro zamezení vzniku zlomyslné komunikace, než bylo oznámení o přestupku. Tento institut se dnes používá až ex post, po blokaci,“ popsal Aleš Vondrášek z ČTÚ.

Jak dlouho se hříšník na tísňové linky nedovolá?

Dle vyhlášky o zlomyslné komunikaci platné od loňského roku se za 6 zlomyslných volání v 168 hodinách dočká blokování na 24 hodin. Pakliže uskuteční další zbytečné volání v následujících 60 dnech, nedovolá se na tísňové linky 72 hodin. Při dalším voláním se jeho telefon nespojí s tísňovou linkou 168 hodin. Při dalším volání je tato zlomyslná komunikace již zařazena do kategorie 4 a dojde k trvalejší blokaci volání na tísňové linky. Uživatel si musí podat žádost o odblokování.

Kdo rozhoduje o odblokování?

O odblokování rozhoduje Český telekomunikační úřad ve správním řízení. „Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace,“ popsal Aleš Vondrášek. Úřad buď blokaci zruší, nebo ji ponechá.

Jak časté jsou žádosti o blokaci?

Měsíčně jde podle statistik ČTÚ o 20-50 žádostí o blokaci.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy